Já vím, trvalo mi to, ale věřte, že dát dohromady fotky a utřídit si myšlenky pro tento článek bylo těžší, než jsem čekala. Navíc, nechtěla jsem, aby byly dva "cestovní" články za sebou a stejně to tak dopadlo. Každopádně, dlouho očekávané povídání o mém výletě do Amstru je tu a s ním i kupa fotek, tak jdeme na to!

Abyste tomu rozumněli, cestu do Amstru jsem plánovala už před rokem, ale nakonec z toho sešlo, protože jsem nesehnala lidi a byla jsem srab jet sama. Letos už jsem sama jet nemusela, doprovod mi dělal muž a společně jsme vyjeli za naší kamarádkou Kamčou a jejím (zákonitým) mužem. Oni bydlí v Haarlemu, což je město kousek od Amsterodamu. Navštívili jsme obě města a ještě k moře.

Amsterodam

Do Amsterodamu jsme přijeli vlakem, nádraží je v centru města, odkud se rozjíždějí tramvaje, autobusy a lodě do všech směrů. My jsme ale pokračovali pěšky. Měli jsme totiž, jak už máme zvykem, zarezervovanou free tour. Freedam tours nás nezklamalo, provedl nás mladý klučina z Holandska s italským jménem, ale vyprávěl zajímavě a dokonce jsme v polovině cesty dostali místní wafli - měkkou sušenku plnou cukru. Byla moc dobrá.

V rámci prohlídky jsme prošli redlight district, bylo nám vysvětleno, co znamenají červená a fialová světla, jaký je mezi nimi rozdíl a dokonce jsme viděli i slečny. No, nic pro mě, ale i páni se docela ostýchali se podívat. Dál jsme se z průvodcova povídání dozvěděli, proč se kavárny, kde se dá koupit (a požít) marihuana, jmenují coffee room, proč jsou domy v Amstru a okolí křivé, proč nemají záclony a proč je lepší investovat do zámku na kolo než do kola samotného. Prohlídka trvala dvě hodiny a pokryla všechny historické a kulturní zajímavosti.

Haarlem

V Haarlemu Kamča s manželem bydlí, takže jsme měli opět prohlídku města s výkladem člověka, který jej zná na vlastní kůži. Haarlem je město vzdálené asi dvacet minut jízdy vlakem od Amsterodamu, dojet se tam dá i autobusem. Ráz města je ale jiný, je tu spousta malých uliček plných zajímavých krámků. My jsme navštívily kožený sekáč, kde pán prodával i brože a šperky z druhé ruky. S Kamčou jsme tam pokukovaly asi deset minut, přestože krám měl tak dvanáct metrů čtverečních. Dál jsme navštívili "turecký" obchod, kde měli úplně všechno, kokosové mléko, koření, čerstvé ovoce a zeleninu, řeznický pult, těstoviny, ořechy, neskutečné! Připomínalo mi to české obchody se zdravou výživou, ty jsou stejně stísněné, všude je všechno.

První a také poslední mlýn, co jsme viděli byl tento jednorožec, má jeho sošku navrchu, ta zlatá tečka. Jeho součástí je pila na dřevo. Stál u kanálu, jehož část jsme obešli, přešli jsme i přes zvedací most a viděli veslařské závody. To vše v sobotu, kdy kolem kanálu byl jinak celkem klid. Zato v centru bylo rušno, na hlavním náměstí byly trhy, kde to vonělo po pečivu, rybách, waflích i květinách. Navzdory chmurnému počasí tam bylo neskutečně barevno.

Samotný stánek s květinami byl obrovský a na výběr bylo snad úplně všechno, já tam jen stála a kochala se. My se zastavili u stánku s pečivem a ochutnali mini cheesecaky s ovocem, další zastouvkami byly vůz s rybím masem, stánek s ovocem a zeleninou a olivami a dalšími pochutinami. Velkým překvapením pro mě byla možnost platit kartou na trhu, ano, slyšíte správně, ke všemu dostanete účtenku a můžete platit hotově i kartou a nikoho to nevzrušuje, ne jako u nás. 

Celé nákupy jsme zakončili posezením v kavárně. Musím říct, že mě Haarlem oslnil mnohem víc než Amstr a to z jednoho prostého důvodu, připomíná mi mou milovanou Bretaň! Je hodně zelený, domečky jsou úzké a celkově jsou ta architektura i ráz města hodně podobní.

Zandvoort

Z Haarlemu je to coby kamenem k moři, a to nekecám. My jsme měli štěstí na počasí, takže v neděli nám vítr rozfoukal sobotní mraky a my se mohli těšit z podobných panoramat. Zandvoort je malé městečko a od zastávky autobusu je to k moři asi půl kilometru. Všude jsou rackové, a tak si člověk na ně musí dát pozor, ať už ze strany, že by ho mohli označkovat, tak ze strany, že by mu mohli sníst sváču. Pláž je široká a propojuje i další města, zároveň je lemována spoustou kavárniček. 

My si pro naše posezení vybrali Stan č.6, který byla fakt krásný, posezení venku s výhledem na moře nebo v proutěných koších, tomu se nedalo odolat! Počasí nám přálo, takže jsme seděli venku, ale i interiér byl moc pěkný, ano, trochu hipsteřina, ale uměla bych si tam představit svatební hostinu. Každopádně, my už měli jen čas na kávu a museli jsme se pomalu přesunout na zastávku autobusu a vrátit se zpět. 

Jídlo

Oproti třeba výletu do Vratislavi jsme tentokrát zašli do mnoha kaváren a ochutnali spoustu věcí. Jednou z místních "pochoutek" jsou bitterballen, smažené kuličky ze směsi bramborové kaše a toho, co dům dal. Prý jídlo chudých. No, řeknu Vám, žádná sláva, samy o sobě jsou ty kuličky bez chuti, takže nebýt hořčice, nedalo by se to jíst.

Čemu jsme ale hodně rozumněli, byl jablečný koláč se šlehačkou. Ach, já jsem milovníkem pravé šlehačky a v kombinaci s křehkým těstem, nahrubo nakrájenými jablky a skořicí, to bylo něco neskutečného! Až na ty rozinky, ty jsem, jak je mým zvykem, vypreparovala stranou pro muže.

Tiše Kamče závidím tu blízkost moři, protože ryby a mořské plody jsou čerstvé a ne tak drahé jako u nás. Na trhu jsme ochutnali kibbeling, což je smažená treska s majonézou. Bylo to opět moc dobré, ale v pokud se do Holandska nechystáte, zkuste třeba v Třeboni kapří hranolky, ty jsou tomu hodně podobné.

Ať už znáte francouzské hranolky nebo belgické hranolky, Holanďani je dělají taky, z pravých brambor a dost si na nich ujíždí a zakládají. My jsme je ochutnali v Haarlemu u Doktora hranolky a byly boží. Já jsem obecně milovníkem brambor, takže jsem ráda, že tam nežiju, protože se obávám, že hranolky by se mi jen tak nepřejedli. 

Jak je vidět z fotek a z vyprávění, kuchyně v Nizozemí je plná smažených věcí. Naproti tomu, holandské ulice jsou plné hubených lidí na kole. Nechápu, ale co už. Celý výlet jsme zakončili symbolicky harrinkem u moře, což je naložená treska s cibulí v housce, ano, zase majonéza. 

Cestování

My jsme do Amstru letěli s easyjetem, letenky jsem kupovala asi čtvrt roku dopředu a vyšly lehce přes tři tisíce pro oba tam i zpět. Dá se tam dojet i autobusem, ale to už je na víkendový pobyt celkem dlouhá cesta. Po Amsterodamu a i jinde se dobře dostanete na kole, všude je rovina, nebo autobusem či vlakem. Nicméně, stejně jako ve Vídni si tady dejte na kola pozor, (ne)mají přednost, nicméně Vás klidně zajedou, bude-li to třeba. Takže, při přecházení je nutné se nejprve rozhlédnout po kole, pak další dopravní prostředky.

Tak a to je vše, byli jste v Amstru? Nalákala jsem Vás? Podělte se o své dojmy v komentářích.