italské dovolenkování

Jak jsem Vám psala již několikrát tady na blogu, jsem relativně konzervativní člověk, co má sice růžové vlasy, ale také se rád vrací na svá zamilovaná a již objevená místa. Co se týče Itálie, já osobně se do těch míst letos vrátila již po páté. Co mě tam tak táhne? Čtěte dál!


Chápu, že na první pohled vnitrozemí Itálie člověka moc neláká. Místo, kam jezdíme je necelých sto kilometrů nad Římem, je to dvanáct hodin cesty, žádné kulturní centrum ani významná památka v okolí není a italské dálnice jsou za trest. 

Na druhou stranu na Vás čekají pláže sdílené s místními, za celý pobyt nepotkáte tusistu, výborné kafe si dáte za euro a malá zmrzlina svou velikostí bez problémů nahradí oběd. Na otázku: "Panna?" se vždy odpovídá: "Si!". 


Je pochopitelné, že po těch letech jsem už tak nějak zaujatá, ale vzhledem k okolnostem se to dá pochopit, nebo ne? V dnešní uspěchané době, kdy je člověk neustále pod lupou společnosti nebo společností tlačen k činnostem, které by za normálních okolností nedělal, je velmi příjemné vypadnout z toho kola ven!


Tohle místo je ideální, protože pokud se někde v pokrokové kavárně či penzionu nepřipojíte na wifi, nevíte o světě, o nikom a o ničem. Jste na místě, kde Vás místní bez jakýchkoli předsudků osloví italsky, chtějí se s Vámi dát do řeči, probrat, jaké je počasí, doprava ve městě nebo jaký byl výsledek fotbalu, případně Vás dokonce chtějí požádat o radu. Škoda, že jsem se za tu dobu nenaučila natolik italsky, abych byla schopná tyhle debaty s nimi vést. Do přístího roku chci ale svoji nulovou italštinu vylepšit!


Když pominu fakt, že zde kromě pár Němců a Francouzů nenarazíte na pravého turistu, tak na pláži doopravdy vegetíte s místními. O víkendech se na pláž vydá celá rodina, všechny generace od prarodičů po vnoučata, děti se hrabou v písku a dospělí buď poslouchají rádio, ale tak aby nerušili ostatní, povídají si nebo hrají karty. Tolik času spolu české rodiny asi netráví, což je škoda.


Variant koupání je tu hned několik. V nabídce je slaná louže s černým nebo světlým pískem, pláže od sebe dělí padesát kilometrů, což je v autě, které je zde podmínkou, maličkost, jezero v kráteru bývalé sopky, na jehož břehu můžete odpočívat na černém písku nebo na trávě pod platany či na slunci. To jsou varianty vhodné pro letní měsíce, tady je ale krásně i v září, kdy už je jezero na koupání studené, a tak přichází v úvahu přírodní horké prameny. Smočit se v nich můžete v přírodních lázních. 


Co se týče jídla, tak kromě pizzy z pekárny či restaurace, ano, mezi nima je rozdíl, určitě stojí za ochutnání porchetta, což je takový místní burger. Jde o bulku naplněnou věpřovým masem, ale ne tak ledajakým. Prase se vykostí, naplní směsí bylinek a vcelku se pomalu peče na mírném ohni. To je lokální specialita. Osladit život si pak člověk může nejrůznějšími druhy zmrzliny. Našimi oblíbenci jsou - fondente (hořká čokoláda), cocco (kokosová narvaná kokosem), menta (mátová je do horkých dní ideální) a samozřejmě všechny ovocné a oříškové a to bez ohledu na to, zda se jedná o lískový či pistáciový oříšek.


A kde, že se tento ráj nachází? Všude v blízkosti jezera Bolzena, respektive na pomezí provincie Lacio a Toskánska. K moři jezdíme do Tarquinie či Albinie podle toho, na jakém písknu chceme zrovna nasávat italské sluneční paprsky. nenechte se zmýlit, ani nás nebaví ležet celé dny na ručníku, a tak jsme navšítivili i místní památky - Vila Lante v Bagnii, historické centrum v Tuscanii či Capodimonte. Vzhledem ke vzdálenosti jsme za ty roky navštívili Řím a letos na zpáteční cestě i Pisu. Upřímně, vždy když se vydáme do těchto turistických oblastí, ráda se pak vracím do těch zapadlých vesniček, kde mě místní neberou jako turistu a odvážně mě oslovují italsky.


Na závěr Vás pobavím mým letošním zážitkem. Když přijedeme do ubytování od jezera či od moře, většinou pak večer ještě sedíme, hrajeme společenské hry nebo si povídáme. Letos byl hitem Aperol Spritz a pro vozit dříví do lesa, když litrovka Aperolu vyjde v Bolzeně na deset euro? Byli jsme v obchodě a já jsem vlezla do koutku s italskými specialitami. Všiml si mě prodavač a ptal se, zda nepotřebuji s něčím pomoct nebo poradit. Se slovy, že děkuji ale že se jen dívám jsem odmítla, když v tom mi v rychlosti představil jejich aktuální nabídku a zeptal se, zda nechci ochutnat Prosecco. Já? Jistě! Už bral lahev z chlaďáku a najednou se zasekl: "Bylo Vám již osmnáct?" Chvilku trvalo, než mi došlo, na co se ptá, a pak mi dalo docela zabrat, abych nevyprskla smíchy. V hlavě mi znělo: jasně, už před deseti lety, ale držela jsem se, přitakala a vychutnala si malý pohárek výběrového šumivého vína!


A to je všechno! Jak to máte Vy, vracíte se na svá oblíbená místa nebo neustále objevujete nová?

2 komentáře:

  1. Hezký článek a krásné fotky :)!

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat
  2. To je opravdu úžasné! Itálii mám také ráda! Takže je téměř jisté, že se tam brzy zase vrátím. Pro ty, kteří se ještě rozmýšlejí, zda zvolit Itálii - koukněte na tyhle stránky: https://www.etravel.cz/italie/rady-na-cestu - jsou tam uvedena pěkná místa (a to nejen pro Itálii). Před cestou je vždy dobré mít alespoň zčásti představu, co chcete v navštíveném místě vidět. Takže věřím, že se vám stránky budou hodit.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!