holčičí víkend v Praze

O minulém víkendu jsme měly sraz s holkama z Brna, ano, opět jsme se sešly po delší době. Naposledy jsme se viděly v Olomouci, článek najdete tady. Tentokrát jsme si naplánovaly setkání v Praze, opět nějaké to kulturní vyžití a hlavně klábosení, jak to dopadlo?


Původně jsme se domluvily na desátou hodinu na brunch, šešly jsme se s malým zpožděním, ale o to víc jsme spěchaly a těšily se na sebe. První kávu jsme si daly v Můj šálek kávy, kolem kterého jsem dlouho chodila, ale až nyní jsem se do něj dostala. Samotnou mě překvapilo, jak je kavárna malinká. Je pěkně útulná a my si výborné snídaně sdělily největší novinky z našich životů.



Po čtyřech hodinách klábosení jsme se sešly s poslední členkou našeho klanu a vyrazily jsme za kulturou, a to do Centra současného umění. Přestože je v centru několik instalací, my jsme zamířily na Havla. Výstava fotografií o něm mě osobně naprosto dostala. Počet fotografií je tak akorát, protože když jsem je všechny prohlédla, byla jsem naprosto plná dojmů a musela jsem jít pryč, abych je mohla zpracovat. Fotografie zachycují život Václava Havla v nejrůznějších situacích a v paměti mi utkvěly tři:
  1. fotografie z Kremlu, kde byl Havel hned po návratu z USA na začátku roku 1990. Havel je na ni zachycen sedící na okenním parapetu, je vidět celé jeho tělo a jen hlavu má za záclanou. Tak nějak mě ta fotografie pohltila a navodila ve mě určitý pocit sklíčenosti. On musel jako státník navštívit zemi, ze které nám přijela v roce šedesát osm vojenská pomoct a která Havla uvrhla několikrát do vězení. Muselo to být neuvěřitelně těžké.
  2. fotografie vzhlížejícího davu, všichni se dívali na pódium, kde mluvil Havel a všichni se usmívali. V očích měli svit a víru v lepší budoucnost. Tahle fotografie mě přivedla k zamyšlení, zda se takto dav dívá i k stávajícím politickým představitelům nebo měl prostě Havel jen štěstí, že se za jeho éry všechno měnilo?
  3. fotografie z Lán, na které stojí rozcuchaný Havel v županu, ruce má rozhozené jakoby říkal, co tu děláte, a má na obličeji upřímný úsměv - byl obyčejný člověk.

Kromě toho, že mi daly něco vystavené fotografie, byla jsem i ráda, že jsem v DOXu viděla spoustu rodin s dětmi, protože si myslím, že je dobré, aby se osobnost Václava Havla i nadále přenášela z generace na generaci a aby všichni věděli, kdo to byl a co pro naši zemi udělal. Ne, nemyslím si, že byl svatý, ale rozhodně je jednou z nejdůležitějších osobností naší historie. Pokud by Vás výstava zajímala, je k vidění až do 13. února 2017.


Za víkend jsme s holkama vypily spoustu kávy, naspaly jen pár hodin a užily si společné chvíle plnými doušky. Jsem moc ráda, že je mám, že se scházíme a že už máme naplánované další společné akce. 

Viděli jste výstavu o Václavu Havlovi, pokud ano, jaká fotografie Vás zaujala? Chystáte se na ni?

1 komentář:

  1. Určitě jste si to skvěle užily! taky bych vypila hrozně moc kávy :D. To jídlo vypadá skvěle. BEAUTYPUSINKA

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!