květnové radosti (a starosti) 2016

Pátý měsíc roku 2016 utekl stejně rychle jako ty předešlé, byť se zdál být zatím nejdelší. Byl nadupaný akcí, momenty absolutního štěstí i smutku, navštívil mě i pracovní stres, nicméně, všechno tohle je už minulostí a dneškem začínáme nový příběh. Než ale vpustím červen úplně dovnitř, pojďme se společně poohlédnout za některými květnovými momenty!


Musím se přiznat, že květen byl neuvěřitelně aktivní měsíc. Naprosto mě ovládl berounský superkruháč, na který jsem se přihlásila kdykoli jsem mohla. Samozřejmě jsem do toho jezdila hodně na bruslích a přestože jsem vyběhla jen dvakrát, posunula jsem svůj osobák na osm kilometrů, za což jsem na sebe neskutečně hrdá, protože je to sotva rok, co jsem poprvé vyběhla. 



Hodně jsem si užila i sportu ve dvou, což jsem předtím nikdy nezažila. Kromě bruslí, běhu a kruháče jsme spolu s mužem vyrazili i na snídani na Náplavku. Já na tamních trzích byla poprvé a moc jsem si je užila. kdybychom pak nešli na výstavu korunovačních klenotů, skoupila bych tam snad půlku stánků, hihi. Snídaní spolu jsme si užili docela dost, naposledy jsem vykouzlila z domácích zbytků omeletu se žampiony a a rajčátky, ale víc jsem si asi šplhla avokádovou pomazánkou. No a nesmím opomenout asi největší gurmánský zážitek pátého měsíce, a to návštěvu v restauraci Sabores. Byl to neskutečný večer, o kterém si víc můžete přečíst tady.


S příchodem nového roku jsem si slíbila, že budu více cestovat a v květnu jsem si to tedy splnila. Sice jsem nevytáhla paty z republiky, ale přejela jsem ji celou. Byla jsem v Olomouci, poprvé, a jsem z toho města nadšená! měly jsme tam sraz s holkama, více o naší akci najdete zde. Na cestách mi dělala společnost hlavně Aňa, o té se už také brzy dočtete.


A když jsem zrovna nejedla, nesportovala nebo necestovala, věnovala jsem se kultuře, ať už vína nebo divadla. Během května jsem zvládla dvě představení - balet Olivera Twist a činohru Kámen. Obojí ve mě zanechalo velký dojem a to takový, že jsem si už koupila lístky na další představení, fakt mi to chybí.


No a na závěr měsíce mě skolily bacily. Ano, to jsou ty starosti v závorkách - nejdřív jsem si namohla šlachy, na které mi hodně pomohl Tramaplant, takže ho můžu jedině doporučit. Na co už byla jakákoli mastička krátká je zánět močových cest, který mě dostal poslední den v měsíci a já jsem nucená ležet a odpočívat, což na jednu stranu není vůbec špatné. Bez nemoci bych asi jen tak nespala.

Tak to by byl můj květen v obrazech, jaký byl ten Váš? Užívali jste si slunného počasí?

2 komentáře:

  1. osm kilometrů je pro mě zatím vzdálený vesmír - máš můj velký obdiv! já běžně běhám okolo těch 4 kilometrů a mám dost :D hlavně ať při Tobě stojí zdravíčko a měj krásný červen :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kájo, pro mě to byla také nedosažitelná meta, to i pět kilometrů, ale když člověk chodí běhat pravidelně, tak si tělo zvykne, a pak už je to jen otázkou času ;)
      Děkuji a i Tobě přeji pěkný červen!

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!