boubelení - můj plán na leden

Jedno z mých předsevzetí bylo dostat se do formy a protože nic se nemá odkládat na zítra apod., tak jsem se do toho vrhla po hlavě už od prvního měsíce nového roku. Vím, že to tak dělá hodně lidí a málokdo vydrží. Já ale nejdu cestou extrému, na který bych si nezvykla. A co tedy dělám? Čtěte dál!
Cvičení
Bez pohybu žádná forma není! A navíc, za poslední dobu jsem si na pohyb vytvořila jaksi trochu závislost. No, spíš na těch endorfinech, ale to nevadí. Jsem člověk, který miluje pohyb v rytmu a který nemá rád stereotyp, např.:už dopředu víte, kterou písničkou lektor začne a co bude následovat. Zároveň jsem ale svůj pohyb (ne)chtěla přizpůsobit ročnímu období, a tak je můj rozpis následující. Chci si hlavně zajet řád, během ledna, kterého se pak budu držet i po dobu celého roku. Nějakou vyšší aktivitu jsem si naordinovala třikrát týdně - v pondělí fitbox, ve čtvrtek dance fitness a o víkendu, dle počasí a společenských aktivit, běh nebo cvičení podle Jillien Michaels.

Jídlo
Bez něj člověk nemůže být a já nemůžu žít. Jídlo mám holt ráda, ráda vařím a je plnohodnotnou součástí mého života. Nejspíš nikdy nebudu počítat kalorie a nebudu mít kalorické tabulky v hlavně. Na druhou stranu, chci jít i na jídlo s rozumem. Mít vyváženou stravu, díky které se bude mé tělo cítit dobře a já dobře v něm. Základem pro mě je pravidelná strava. Vyzkoušela jsem si, že 4-5 jídel je pro mě ideální počet. K tomu dostatek tekutin, jinak na mě útočí migrény. A co mě osobně vyhovuje? Na snídani ovesnou kaši s ovocem či nějaké celozrnné pečivo se sýrem a se zeleninou, tedy sladká či slaná varianta. Od toho se odvíjí chuť svačiny, tedy buď chlebík s nějakou zeleninovou pomazánkou nebo ovoce s jogurtem, například. Oběd plnohodnotný, žádný jen maso a salát. Hezky zastoupení všech tří složek: sacharidy, bílkoviny a tuky. A odpoledne buď lehčí zeleninová svačinka nebo nic, dle chuti. K večeři už mě čeká maso, vajíčka, sýry, zelenina. Tuto skladbu mám vyzkoušenou a mě vyhovuje, ale to je striktně individuální!

zdroj
Hlava
Co si budeme povídat, dokud nás do změny bude tlačit okolí a my ji nebudeme chtít, nic se nestane. Nebo stane, ale pak je velká pravděpodobnost jojo efektu. V mé hlavě to mám, myslím, srovnané. Nejdu cestou extrému a vím, co chci. Navíc se za své úspěchy hodlám odměňovat a zároveň se průběžně motivovat. Mojí lednovou motivací je únorový běžecký závod v Praze. Poběžím čtyřkilometrovou trať, není to žádná dálka, ale někde začít musím a hlavně má tato akce psychologický efekt - musím a chci si dokázat, že to zvládnu. Úspěch, doběhnutí, pro mě bude osobní výhrou a hlavně motorem do další práce!

(Ne)Souhlasíte se mnou? Jak to máte Vy?

6 komentářů:

  1. Všechno je to v hlavě....máš to pěkně srovnané, takže to může vyjít. Budu držet palce. Já si tato předsevzetí nedávám, protože se chci vyvarovat zklamání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že to vyjde! Ono nejde ani tak o to předsevzetí jako takové, prostě dávám slib sama sobě a já sama sebe nechci zklamat ;)

      Vymazat
  2. Držím palce, taky jsem boubelka a od novyho roku se rozhodla makat. Bohuzel jsem si ješte pred koncem roku zlomila ruku a podminky si trochu ztížila. Ale vcera jsem už byla behat na pase po pauze 4 mesicu a ubehnutych 5 km mi udelalo neskutečnou radost 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak to je super! Také Ti držím palce a věřím, že to navzdory nepříjemnostem zvládneš ;) 5 km je super výkon, jen tak dál! Kdyby Tě to zajímalo, mám tu i další články o boubelení ;)

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!