body shaming a mediální bubliny

K dnešnímu článku mě inspiroval jiný článek, a to z únorové marianne, kde se o body shamingu mluví v článku s názvem: Virtuální válka o tělo. Jeho autorka Ivona Horváth Souralová v něm popisuje postoj dnešní společnosti k celebritám a vlastně i k sobě samým. A já bych na ni dneska moc ráda navázala, tak jdeme na to!

zdroj
Ivona píše o tom, jaký je kladený tlak na celebrity, sleduje se každé deko slavných hereček či zpěvaček. Když otěhotní, tak jim každý přeje vše dobré, ale jakmile porodí, už všechny média sledují, jak dlouho dotyčné bude trvat, než se dostane zpět do formy. Dále zmiňuje fakt, že komentáře na sociálních sítích mohou být velmi tvrdé. Například na facebooku existuje spousta skupin, které by měly fungovat jako motivace ať už pro ty, kterým dochází při cvičení síla nebo pro ty, kteří se změnou životního stylu teprve začínají. Bohužel, ani v těchto zdánlivě neškodných skupinách se člověk nevyhne nevybíravým slovům. A jaký to má efekt? Ivona cituje závěry studie londýnské University College z roku 2014, které tvrdí, že diskriminace na základě váhy nemotivuje lidi k hubnutí, naopak, spíše ho zhoršuje. Stresová reakce na takové komentáře totiž zvyšuje chuť k jídlu, zejména na nezdravá a tučná jídla. A v neposlední řadě je v článku zmíněná úprava fotografií, tentokrát jejich stylizace ještě před realizací snímku. Různé pózy, oblečení, kamufláže, to všechno k tomu patří. A o čem to svědčí?

zdroj
Řekla bych, že máme za sebou, naštěstí, dobu, kdy ideálem krásy bylo vyhublé tělo modelky. Ikonou se stává vypracované tělo, na kterém není ani deko tuku. Jinými slovy, opět se dostáváme do extrému a vše, co je mimo tuhle škatulku je evidentně špatně. Když pročítám komentáře pod fotkami "před a po" v různých fitness skupinách, spousta lidí je zlých: "nechápu, jak se mohla takhle vyžrat!" nebo "nechápu, jak to mohla nechat zajít tak daleko!" místo toho, aby prostě a jednoduše toho člověk pochválili a případně mu dodali motivaci makat dál. Je to hrozně smutné, jak se lidé navzájem sledují a hodnotí. Nikdo neví, jaká je předchozí cesta toho druhého, tak těžko můžeme soudit.

Já sama moc dobře tuhle situaci znám a musím říct, že až blog mi v tomto trochu pomohl, i když to ještě není ono. Od malička, jak už jsem v jednom z boubelících článků psala, jsem byla silnější. Na základce se mi děti smály a jaký to mělo efekt? Já hubeným záviděla a potají zajídala smutek, že nejsem hubená. Pozor, nemyslete si, že bych se nehýbala, prakticky od školky jsem vždycky dělala nějaký sport, ať už basketball, různé tance nebo třeba skupinové lekce ve fitness centrech. Sport miluji a je důležitou součástí mého života, ale i přes to jsem boubelka.

Dnešní doba nabízí velké množství různých editorů fotografií, různých filtrů a možností úprav. Každý se samozřejmě snaží publikovat své nejkrásnější fotky, to je asi přirozené, na druhou stranu mi to připomíná příběh ošklivé zeleniny, kterou nikdo nekupuje. Také je na chuť dobrá, ale zůstává v regálech, protože salátová okurka by přeci měla být rovná a ne zahnutá, protože jablko by se mělo blyštit jak diamant a protože jahody musí být co největší, pak jsou nejlepší. To je blbost, co?! A o tom to je. Spousta lidí, kteří žijí v mediální bublině tiše doufá a závidí těm, kteří publikují dokonalé fotky a oni pak doma sedí, smutní a zoufají nad tím, že jejich život nikdy nebude takový vymazlený.

Co se týče mé osoby, já miluji focení a obdivuji ty, kteří mají čisté fotky s jednoduchými liniemi. Na druhou stranu, třeba teď v zimě je téměř nemožné, pokud nepracujete z domova, vyfotit spoustu věcí v denním světle, protože jsme celí den v práci a ve škole. Nemá smysl se trápit tím, že naše obrázky nejsou dokonalé. Jsou krásné, jsou osobité a rozhodně jsou originální. Nemluvím o rozostřeném čímsi, co mělo být třeba večeří, vždy je potřeba si na fotografovaný objekt posvítit a trochu zaostřit, ale všechno se dá zvládnout.

zdroj
V současné chvíli se všichni snaží být dokonalí, možná víc než kdy jindy. Zároveň je na nás vyvíjený velký tlak okolí, médií a lidé se vzájemně srovnávají a komentují. Komunikace je jednodušší, svět je otevřenější, a tak mají lidé více prostoru, současně to na ně ale více doléhá. Hubení odsuzují tlusté, tlustí závidí hubeným, jakoby nikdo nemohl být spokojený ve svěm těle. Udělejme s tím něco! Postavme se za ty, kterým je vyčítáno, že se vyžrali na metrák, a pochvalme je za tu práci, kterou odvedli, aby zhubli, byť jen o pár kil. Pochvalme hubené holky, které se snaží se svou podváhou něco udělat, chtějí přibrat a nehaňme je za to, že nejsou vysvalené. Buďme prostě dobří sami k sobě a ke svému okolí, protože pokud se budeme i nadále chovat jako hyeny, nikdy z nás dobří lidé nebudou a podepíše se to na našich životech!

Jsem doopravdy zvědavá, zda jste pochopili, co jsem tím chtěla říct a rozhodně mě zajímá Váš názor! Jak hodnotíte sebe a ostatní? Jste šmírák nebo otevřeně chválíte? Jste dobří?

1 komentář:

  1. naprosto souhlasím! místo toho, aby byli lidi prostě šťastní a spokojení s tím, co mají, tak řeší ostatní a zvyšují si tak sebevědomí ... poslední dobou se řeší zdravé stravování, vegetariánství, veganství, fitness, buď je všechno špatně nebo správně, ale zamyslel se někdo nad tím, co vyhovuje jemu? děláme to pro sebe nebo pro ostatní? a když už někdo něco dokáže, tak se vždycky najde "dobrák", který umí hezky podkopnout nohy a sebedůvěru ... podle mě je to i tím, že se rozmohly sociání sítě, všechno se sdílí se všemi, hlavně, abysme dobře vypadali a vytvořili okolo sebe bublinu úžasného života, který v reálu zase tak úžasný není ... a pak sedí mladá holka u FB, dívá se na někoho, kdo podle fotek a statusů má úžasnou práci, skvělého přítele (přítelkyni), šatník nadupaný až po strop a na každé selfie vypadá jako filmová hvězda ... a ta mladá holka si myslí, že to tak doopravdy je a je nespokojená se svým životem, páč by se tomuto chtěla vyrovnat a nemá jak ...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!