má cesta k běhu

Řekla bych, že jsem vcelku impulzivní člověk, a pak se dokážu vyhecovat k výkonům, kterých bych za normálních okolností nebyla schopná. Co se týče běhu, byly mým impulzem státnice, učení na ně a neschopnost spát déle jak do šesti. Byl červen 2015 a já se ráno budila a třeba hodinu koukala do stropu, než se spolubydlící vzbudila, navíc jsem se nechtěla začít učit v takovou šílenou hodinu. Jednou jsem si ale řekla dost a nazula tenisky, které jsem na cvičení dostala už v únoru a od té doby jsem je měla jen třikrát na procházku.



"První den jsem měla radost z toho, že něco uběhnu. Druhý den jsem šla a doběhla dál. Pak mě ale všechno bolelo a třetí den jsem se bála vyrazit, ale zase jsem uběhal o pár metrů dál a žene mě to dál. Nejsou to žádné velké dálky, ale baví mě to. Po dvou kilometrech rychlé chůze skoro dva kilometry běhu. To přeci není špatné. Nohy mě bolí, ale už míň a postupně cítím, že při běhu používám i břišní a zádové svaly. Pobolívají, ale příjemně. Jsem na sebe pyšný a co víc, věřím, že vydržím. Kdybych si udělala návyk, bylo by to super!" 




To jsou zápisky po třech bězích. Jsou z 10.června, nyní máme začátek listopadu a já mám v nohách už přes šedesát kilometrů a běh mě baví. Nikdy bych neřekla, že to tak bude. Nejsem pecivál, vždy jsem milovala pohyb, ale představa pustého běhu mi nedělala dobře. A to už je jinak!


Jak víte z fotek ať už tady, na facebooku nebo instagramu, nejsem žádné tintítko, takže bylo jasné, že se nerozběhnu a půjde mi to. Pro mé tělo by to asi nebylo dobré. Jak jsem tedy začala? Chůzí, rychlou chůzí, kolikrát jsem šla rychleji, než dneska běžím, což mě docela překvapilo, ale každý pohyb se počítá! Bydlela jsem v Brně pod kopcem, takže jsem vždy rychle došla nahoru, a pak uličkami dolů. Když jsem ale zvyšovala rychlost, jednou jsem cestou z kopce zkusila běžet a zkusila, kam doběhnu.


A jak jsem chodila každý den, snažila jsem se pokaždé doběhnout dál a dál. Přišlo mi to neuvěřitelné, ale šlo to a ten pocit, když jsem doběhla byl k nezaplacení. Hlava vyčištěná a já se mohla učit. Takhle to šlo dál a dál, až jsem se jednou rozhodla, že zkusím běžet celou dobu. Říkala jsem si, že na kopec určitě nemůžu, ale když zvládnu rychle jít a pak slušný kus běžet, že musím zvládnout i běh více méně po rovince a našla jsem si novou trasu.


A jaký byl cíl? Pokaždé doběhnout, byť o píď, o kus dál. To mě hnalo, chtěla jsem sama sobě dokázat, že to zvládnu. Z Brna jsem se stěhovala v půlce prázdnin a byla jsem někde na třech kilometrech. Stěhovala jsem se s vidinou běhu s naší fenkou zlatého retrívra. Ta si ovšem na pravidelné běhy musela také zvyknout.


Když jsme vyběhly poprvé, po druhém kilometru se jí už nechtělo a začala se mi tlačit pod nohy, abych zastavila. Ano, je to chytrý pejsek. Pak si ale zvykla a ve chvíli, kdy jsem vzala vodítko do ruky, začala radostí vrtět ocasem, a tak jsme se společnými silami dostaly už přes hranici čtyř kilometrů a moje aplikace od Nike mi gratulovala k padesáti naběhaným kilometrům.



A nyní pár detailů k mému běhání:

  • běhám odpoledne po práci, ale o víkendu občas vyběhnu i za rozbřesku
  • běhám s aplikací Nike running, která v současné době ukazuje uběhnutých 62 km
  • nejrychlejší kilometr mám za 6:58, ale já neběhám na rychlost (zatím)
  • běhám v botách Nike typ Revolution
  • při běhu musím mít v uších sluchátka, muziku hledám na youtube


To je asi tak vše, co jsem Vám k mému běhání chtěla napsat. Dodám snad jen, že to dělám pro sebe, protože mě pohyb baví a hubnutí je jen vedlejším produktem, byť se na něj také chystám. Novou motivaci, kromě toho, abych doběhla dál než předtím, jsou "pětky", které se mnou chce příští rok běžet Denča. Deni, doufám, že to spolu zvládneme a alespoň jeden ten pětikilometrový závod dáme. Držte nám palce!

A co Vy a běh? Běháte? V čem? A tvoříte si běhací playlisty nebo hudbu někde stahujete už v celku? Dejte mi vědět.


PS: Lidl přichází tento čtvrtek, 5.11., s kolekcí oblečení na běh v zimě, více zde.

7 komentářů:

  1. Jsi dobrá! Já začala běhat tak nějak pravidelněji loni, a letos jsem trochu zvolnila a začala se více věnovat kolu. Ale běhám pořád ráda, a hlavně teď přes zimu to bude můj "hlavní sport". Ať tě to pořád baví, držím palce a přeji spoustu naběhaných km! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A chodíš přes zimu běhat ven nebo na pás? A pokud ven, tak máš nějaké tipy, jak na to aby člověk nezmrznul a nenastydl?

      Vymazat
  2. CHodím běhat ven. Pás mě děsně nebaví. Když jsem začínala s během, běhala jsem v -15, což už byla fakt klemra. Ale jinak se prostě navleču, klidně dvě vrstvy kalhot, několik vrstev vrchu, a běžím o poznání pomaleji než v létě. Abych si nepodchladila průdušky (a snažím se dýchat jen nosem, když je to možné. )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, a jen jsem chtěla dodat, že jsem ještě z běhání nenastydla (ale obecně se říká, že když máš být nemocný tak nemocný budeš. A běhání tě dá buď dokupy, nebo tě položí ;-) )

      Vymazat
    2. Děkuji moc za cenné rady! :)

      Vymazat
  3. Moc gratuluji, já běhala tři měsíce, jenže pak jsem toho musela nechat, jelikož mi to přestalo dělat dobře..asi na tom něco je, že běhání není moc dobré pro klouby a celkově pro tělo kvůli otřesům...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Kvůli otřesům je dobré mít na běh kvalitní boty. Ty mé stály cca patnáct set, což nepovažuji u tenisek za nějakou horentní sumu a odvádí skvělou práci, mohu je tedy jedině doporučit ;)

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!