Jsem zpět!

Trvalo to déle, než jsem si původně myslela. Nejprve jsem vynechala týden, pak druhý a nakonec z toho byla skoro dvouměsíční pomlka, kdy jsem se věnovala jiným věcem než blogu. Přestože blog zel prázdnotou, další dvě média žila mým životem, a to facebook a instagram. Pokud mě na nich nesledujete, jste tu správně. Než se totiž pustím do blogování s plnou vervou, vysvětlím Vám to ticho. Tak jdeme na to!



Poslední příspěvek byl o výletování za diplomkou (tady), kde jsem popisovala výlet na farmářské trhy. Jídlo v poslední době bylo tak nějak jediné, co jste řešila. Proč? Ležela jsem nejprve nad diplomkou, potom nad učením na poslední zkoušku a následovaly dvoje státnice, a tak se čas strávený v kuchyni ukázal jako nejlépe omluvitelný důvod, proč se neučit, protože bez jídla bychom přeci umřeli. (hihi)


Tvarohový dortík s nejrůznějším ovocem se stal u nás na bytě nejoblíbenějším kokinkem (sladkostí po brněnsku, hihi), poprvé jsem ochutnala musaku a díky Kristý jsem ji zařadila do mé kuchařky. Určitě se na recept můžete těšit tady na blogu. 

Už jsem asi známá mou slabostí pro laky. Zrovna včera se mě Káťa, tímto ji zdravím, ptala při odchodu z DMka: "ty odejdeš z drogérie bez laku?"!! Ano, odejdu a dokonce mi to nedělá problém. Co už mi ale problém dělá, to jsou nenalakované nehty, a tak jsem si s nima parádně vyhrála během té doby temna.


Ty nude nehty jsem měla na státnicích. S Oh! Mr. Darcy totiž není vidět, že se Vám lak někde odprýskl nebo tak, což zafungovalo, že jsem nebyla nervní, zda jsem po té vzhledové stránce připravená. Ano, vím, že je to povrchní, ale potřebuji to pro vnitřní klid, a pak podám špičkový výkon.

Dokud jsem seděla nad diplomkou, nemohla jsem se hnout z domu, učení má ale výhodu v tom, že se můžete učit, pokud jste schopni se soustředit, kdekoli chcete. Já jsem vystřídala nepřeberné množství míst a poloh. Ano, i v leže s nohami nahoře se dá učit. 


Dokud jsme se učily s Kristý jen na francouzské státnice, byly jsme schopné si jít večer sednout na jedno odpočinkové pivo, srovnat si myšlenky v hlavě a druhý den se učit dál. Když ale přišly na řadu české státnice, přituhlo. Ležela před námi velká hromada papírů, která ukrývala věci, co jsme se už učily a zapomněly je, ale i věci, které jsme v životě neviděly. Dokonce jsme si i zaplatily přípravný kurz na státnice, abychom byly stoprocentní. To vše způsobilo, že nám myšlenky jely i v noci a my potřebovaly vypnout. Nastal zlom a já začala běhat, abych se z toho všeho nezbláznila. O mé cestě a mých procích se dozvíte později.


Mozky se nám vařily, až přišel osudný datum 25. 6. 2015, kdy jsem přibližně v jednu hodinu odpoledne vešla do místnosti, vytáhla si otázku a změnila svůj statut. Už nejsem student. Navzdory všem přípravám a uklidňování pro mě byly státnice hlavně školou života. Ta hodina a půl se mi zaryla do paměti a věřím, že už nikdy nebudu jiná. 


A tak přicházím po dvou měsících zpět do blogosféry, do prostředí, které mě baví a naplňuje a doufám, že i Vás bude nadále bavit moje produkce tady. A teď Vy, jaký byl Váš květen a červen?

5 komentářů:

  1. Vítej zpět:-)
    Červen byl pro mě ve znamení užívání domova, protože jsem se vrátila po půl roce z Finska. A byl to pro mě snad nejkrásnější měsíc z celého roku.
    Už se moc těším na Tvůj článek o běhání:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, do Finska bych se chtěla někdy podívat. Severské země mě docela lákají ;)

      Vymazat
  2. Ještě jednou gratuluju, paní inženýrko :) Pokud zůstáváš přes léto v Brně, budu moc ráda, když zajdeme někam na kafčo, na limču, a pořádně pokecáme, chci vědět všechno o státnicích a diplomce, ať vím, na co se (ne)těšit :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráda poreferuji, v Brně budu do konce července ;)

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!