...v hlavě. Loni, tuším, někdy v červnu, se tady na blogu objevil Píseň tag (tady). Já jsem člověk hodně aktivní a oblíbené písničky se u mě mění jak na běžícím pásu. Dnešní příspěvek nebude update tagu, ale přicházím v době, kdy se věnuji hlavně psaní diplomky, s článkem, který Vám poodhalí, co mi u toho psaní hraje. Tak jdeme na to!

Když mi prsty běhají po klávesnici a snaží se dát dohromady slova a věty, které budu zhruba za dva měsíce obhajovat, potřebuji, aby kolem mě něco hrálo. Nesnesu tu tíhu ticha, protože se nedokážu soustředit. Když usedám ke stolu, jako první mi hraje...

Ne, že bych si myslela, že práci nedopíšu, ale tak nějak se potřebuji uklidnit, naladit se na psaní, protože po Kelly přichází...

Tuhle písničku znám z filmu Prime, který nemá klasický happyend a možná proto se mi tak líbí. Pouštím si jej docela často, když nevím, co bych si pustila. No, ale co hraje, když Rachael skončí?

Coldplay, protože tohle je song, který rezonuje mnou samotnou, tak nějak mnou prostupuje a po pár prvních rytmech ji přestávám vnímat ušima, ale vnímá ji tělo. No, snad jste ten popis pochopili, hihi.

Pak už přichází rychlejší písničky, třeba Maroon 5 a jejich Sugar, líbí se mi i jejich videoklip, rozhodně bych se za takové svatební překvápko nezlobila. Po Maroon 5 si pustím ještě pár písniček podobného ražení a když už mi dochází síly, přichází na řadu Lucka.

Se Zombie i další písničky z alba Oheň. Zpívám si sní, houpu se na židli a říkám si, že všechno bude dobré, vše dobře dopadne a já si užiju léto s titulem a klidem od školy. Když nad tím ale začnu uvažovat, přichází trochu depka a s ní...

...Celeste...

...a Celeste...

...a na závěr toto trio, a pak už tak nějak pouštím, co se dá.

Tak to je v rychlosti playlist, který mi teď často hraje v pokoji. Ne, není to jen těchto pár písniček, ale tyhle se opakují dost často. Co hraje nyní Vám, máme nějaké stejné?