výprava na Růžové pobřeží

Ano, tak by se dal nazvat sobotní výlet. Jelo nás patnáct, takový malý polský zájezd. A do místa určení i nazpět jsme dorazili všichni, neuvěřitelné! Byl to možná poslední výlet k oceánu, k moři, protože už i tady v Rennes, v Bretani, se podzim hlásí o slovo. Ale než ho získá úplně, pojďme si připomenout, jak bylo na Le Granit Rose.

pokud se Vám zdá, že jsou domy křivé, tak se Vám to nezdá, vítejte v Bretani!

Cesta byla náročná, jeli jsme vlakem a ještě dvěma autobusy, ale narazili jsme na samé fajn lidi (kromě paní v Turistickém centru v Lanniol, která nás měla za Quebečany) a ti nám cestu zpříjemnili různými radami. Byli jsme doopravdy ve velkém počtu, takže nepřehlídnutelní. A to při přestupech, když jsme se při jednom přesedání brouzdali městem Lanniol, tak na nás všichni koukali, ale i tak měla tahle krátká návštěva své kouzlo, hlavně proto, že jsem si koupila pipinkovsky svou první francouzskou červenou rtěnku, která se jmenuje Personne ne rouge! a je naprosto skvělá!


Ulice se rychle vyprazdňovaly, lidé mizeli domů a my museli také o kus dál, a to na pobřeží. Cesta druhým autobusem už netrvala tak dlouho, ale to "wau" se ozvalo směrem od naší skupinky, když jsme viděli oceán bylo, jako kdybychom viděli moře poprvé v životě (a přitom jsme ho za poslední měsíc viděli alespoň čtyřikrát, hihi), ale ten pohled byl k nezaplacení!


Naším cílem byl Ploumanac´h. Odtamtud jsme šli podél pobřeží pěšky. Zrovna byl příliv a protože se nám zdál záliv velký a moc dlouhý, zuli jsme boty a prošli jsme se po dně oceánu. Byl to zážitek, písek nebyl jemný, navíc byl plný mušlí, takže zvláštně škrábal a nás pálily nohy ještě dva dny. Míjeli jsme lodě, které zůstaly na suchu a fotily se u obřích růžových kamenů.


Na suchu to vypadalo, jako když jsme se vrátili do doby k Flinstounovým, vypadalo to, jako kdyby kameny jen někdo přivalil, nechal si je tam a že bude v cestě pokračovat. Byly obrovské a poskládané naprosto nepochopitelně, o to víc se nám líbilo se na nich vyřádit s foťákama.


No, řekněte sami, to jsou panoramata! Bylo to úchvatné, ta modrá a ta barva kamenů, na fotce to není tak zřejmé, ale byly hnědo-červeno-růžové přesně tak, jak slibovaly webové stránky. Pobřeží je hojně navštěvováno turisty, ale protože už je po sezóně, potkávali jsme samé místní, kterých jsme se pak mohli zeptat na cestu zpět k zastávce, protože jsme odjížděli odjinud, než jsme přijeli.


Když nebyly po cestě kameny, tak alespoň přesličky a doopravdy to vypadalo chvílema, že jsme ve filmu "Cesta do pravěku", jen ty kulisy byly reálné. Počasí nám přálo, jen mě zmáhal nějaký bacil, a tak se mi střídaly pocity horka a zimy, ale stejně jsem ráda, že jsem jela. Domů jsme dorazili naprosto vyfoukaní, na konci září spálení a vyčerpaní, ale kdo by pro takovou fotku necestoval osm hodin busem a vlakem, aby mohl tři hodiny koukat na vlny?!


Jak se Vám dnešní výlet líbil? Je škoda, že to pobřeží není blíž a že nejsme mobilní autem, ale v takovém množství bychom museli mít autobus. Máte raději moře nebo hory?

14 komentářů:

  1. Já mám ráda asi moře i hory.. Moře je fajn, ale zase mě vyloženě nebaví sebou někde plácnout a týden tam ležet :-D Hezky půl na půl je to ideální + poznávat kulturu, samozřejmě :-) A jako ty kameny?? To je boží! :-))

    Skills of Art

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to podobně, u moře na pláži usínám, tak to ráda kombinuju s aktivitami a poznáváním ;-) Ty kameny byly boží!

      Vymazat
  2. Jednoznačně moře! Ne ve stylu "plácnout se přes poledne na pláž", ale spíš "trávit čas pod hladinou"... a nebo jen koukat na hladinu a koukat a koukat! (Ale na tohle jsem cvok, nemám problém ani s očumováním řeky :-D )
    Fotky jsou úžasné, ty kameny jsou super! Jen se na nich blbě fotí, že?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, já bych taky mohla na hladinu (moře, řeky, rybníku) koukat hodiny a hodiny :-D Pravdou je, že zachytit jejich opravdový dojem bylo hrozně těžké... ;)

      Vymazat
  3. Parádní fotky, muselo to tam být super :) Francii bych si někdy chtěla projet křížem krážem, závidím ti :D A mohla bych se zeptat, jak jsi na tom s francouzštinou? Jak dlouho jí studuješ? :) Já se učím teď třetí rok a přijde mi, že pořád nic neumím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, bylo to naprosto geniální. Francii mám také ráda, i když některé věci jsou doopravdy na hlavu :-D S francouzštinu bojuju už dlouho, momentálně jsem ve fázi, kdy se bez problémů domluvím, strávila jsem rok ve Švýcarsku, kde jsem ji vypilovala. Poradila bych Ti, abys také někam vyjela, protože to je nejlepší škola jazyka ;-)

      Vymazat
  4. Nejradši mám moře, hory mě vůbec nelákají. Muselo tam být nádherně, velmi pěkné fotky :-)

    OdpovědětVymazat
  5. To městečko je naprosto kouzelné! Závidím takový výlet :)))

    Just Be Yourself

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Popravdě, to město mě úplně neuchvátilo, to spíš ty kameny :-D

      Vymazat
  6. Bretaň je krásná - byla jsem tam týden a ta jejich pobřeží s různými jmény (růžové, alabastrové...) mě skutečně nadchla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to si umím představit, budou mi chybět...

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!