výlet k moři

Vím, že na Vás poslední dobou chrlím samé články s francouzskou atmosférou a tématikou, ale jsem toho plná a je to naprosto přirozené, protože jsem změnila prostředí a nemůžu se ho nabažit. Oproti poslednímu článku se ale dnes z Rennes přesuneme zhruba o sedmdesát kilometrů na sever, k moři, do Saint Malo.


Jedná se hodně oblíbené turistické letovisko. My jsme přijeli poslední srpnový víkend a počasí letní rozhodně nebylo, ale nenechali jsme si zkazit náladu a smočili do moře aspoň nohy, někteří i víc. Zaparkovali jsme relativně mimo centrum, ale cesta po pláži utíkala velmi rychle, tedy pokud bych se každých padesát metrů nezastavila na fotku.


Když ti rackové byli tak velcí a fotogeničtí. A zároveň opojná vůně moře byla obrovským lákadlem. Všichni jsme se dívali na hladinu, na vlny, vítr nám pročesával vlasy a my měli na tváři takový přiblblý úsměv jako kdybychom byli opití.


I obyčejné schody na pláž byly neuvěřitelně fotogenické. Pláž je olemována domečky s možností pronájmu. Pokud byste si nějaký chtěli koupit, tak stojí necelé dva miliony eur, což je hříšná suma. Centrum je bývalá pevnost a známý je pohled na maják nebo od něj, ale tam jsme nedošli, měli jsme hlad. A když už jsme byli u moře, tak jsem si dala stylově slávky, mňam!


Samotné centrum mě osobně moc neuchvátilo, bylo tam hodně lidí a krám na krámu, což mi v tu chvíli vůbec neučarovalo, ale kdo ví, co budu říkat příště. Asi tam pojedu na služebku, juch! Nicméně se i v opevněné části našla kouzelná místa, která mi připomínala Karlův most, tedy stánky s malíři...


Přijeli jsme celkem pozdě a asi dvě hodiny strávili, jako správní Francouzi, u oběda, a tak jsme se museli docela brzy se St. Malem rozloučit, ale cestu k autu jsme si opět zpříjemnili chůzí po písku. Voda při odlivu ještě více ustoupila, a tak se nám ukázaly i malé ostrůvky, které předtím nebyly vidět. Zároveň nám v tu chvíli přišly vlnolamy naprosto nesmyslné.


Když jsme ale viděli pohledy, tak při velkých vlnách bych se nechtěla po nábřeží procházet. Voda stříká až na domy, co jsou za silnicí, uff. Odhalená pláž nám nabídla své bohatství. Já našla nádhernou mušli, kterou určitě uvidíte na facebooku. Mimo ni jsem ale ulovila, na fotku, tuhle krásnou řasu. Obvykle je nemusím, nicméně takhle na suchu jí to slušelo.


Pak už nám nezbývalo než se naposledy otočit a rozloučit se. Výlet to byl úžasný, ale byli jsme natolik vyfoukaní od větru, že jsme si večer ani pořádně nedali víno a šli poslušně spát, abychom měli sílu na další dobrodružství, na která se také můžete těšit.


Máte rádi přímořská letoviska u severních moří? U oceánů? A co říkáte na mořské plody na talíři?

2 komentáře:

  1. U moře jsem v životě nebyla...ani mě neláká se u něj někde povalovat na dovolené ve 40 stupních, ale procházet se takhle po pláži a poslouchat šumění moře, pod nohama cítit písek....jo to by bylo něco pro mě :) themonica.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to neuvěřitelně osvobozující a na rtech jsem měla takový připitomělý výraz :-D

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!