sobotní výletování

by - 6:30

Víkend je jediný volný čas, kdy můžu cestovat. V neděli se ve Francii vůbec nic neděje. Ani autobusy nedodržují předepsané jízdní řády, a tak je sobota dnem, kdy jen a pouze můžeme cestovat, pokud v týdnu pracujeme. Dnes je sobota, a tak se vydáváme na výlet. Kam? Do Châteaugiron!

Hrad, radnice, ale bylo zavřeno

Jedná se o vesničku asi patnáct kilometrů na jihovýchod od Rennes. Autobus nás vysadí na kraji hned u prvních domů, hned za cedulí a my musíme jít dál sami. Naštěstí to není žádný kus světa, a tak už za pár minut vidíme věžičku kostela a ještě o kousek dál je cedule "informační centrum". Vydáme se tedy po stopách turistů.


Míjíme kamenné a cihlové domky ozdobené barevnými dveřmi, okny i okenicemi. Do mnohých oken ani nevidíme, protože nám ve výhledu stíní barevné kvítí všech možných velikostí a tvarů. Dojdeme na křižovatku, které vévodí restaurace. Protože jsou ale už dvě hodiny, zavírá a kuchaři zde připravují voňavé mňaminky až večer. A tak se na kávu nezastavujeme a jdeme dál.


Hrázděné zdivo je jedním z typických prvků Bretaně. Některé domy jsou tak doopravdy vystavěny, na jiných je motiv jen namalován. Všechny ale vypadají starobyle a čiší z nich taková uklidňující atmosféra, nemyslíte?


Městečko hraje všemi barvami a i my jsme konečně našli místo, kde si chvilinku odpočineme u kafe. Stále se však díváme kolem sebe až nás z toho bolí oči. Není divu, že mě došly baterky ve foťáku, sice už v Rennes, ale mám foťák na klasické tužkové baterky, a tak jsem dokoupila novou šťávu a můžeme v prohlídce pokračovat dál. A vzhledem k tomu, že je takové zvláštní počasí, ani slunko, ani zataženo, nikomu se nic nechce a všichni prchají domu.


Liduprázdnými ulicemi se vydáváme na jedno ze zdejších zajímavých míst - do přírodní rezervace. Už cestou potkáme spoustu krásných zákoutí, a tak se nám stane, že se do rezervace ani moc nepodíváme a už zase musíme běžet na autobus, protože jinak bychom museli domů pěšky.


Do Rennes se vracíme s bojovým úkolem nakoupit víno na nedělní velkolepý oběd. Co k němu bylo a jak se to všechno připravovalo, to bude psáno v dalším čtení. Nyní děkuji za to, že jste dočetli až sem, doufám, že se Vám prohlídka Châteugiron líbila a že se brzy setkáme na další cestě po Francii.

You May Also Like

4 komentářů

  1. já jednoduše miluju články o cestování!:) Do Francie bych se chtěla podívat, viděla jsem ji jen z autobusu cestou do Anglie:(
    perko101.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to jsi na správné adrese, tady se to momentálně těmito články bude jen hemžit... ;-) Francie určitě za hřích stojí :-)

      Vymazat
  2. Páni, to je nádhera...ty krásné domečky a uličky...hned bych se tam zajela podívat :) themonica.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, říkala jsem Tomovi, že kdybyste chtěli, tak Vás ráda provedu ;-)

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!