drsné přivítání

Studuji veřejnou správu, co se týče efektivnosti, o tom se ani nebudeme bavit, je v Čechách stejně jako ve Francii naprosto bídná. Úřady mají omezené úřední hodiny atd. atd. O tom, jak může doopravdická byrokracie vypadat, se dozvíte ve chvíli, kdy něco potřebujete. Třeba odjet na erasmus jako já. Neustále urgujete emailem člověka, který si sice nastaví automatickou odpověď, že je mimo a že máte kontaktovat jinou osobu telefonem, ale do kdy osoba číslo jedna bude mimo, to už se nedozvíte. Na všechno má druhá, úřednická strana, spoustu času a vy musíte být naprosto přesní...


Cestou do Francie jsem se zastavila ve Švýcarsku, o čemž jste si mohli přečíst před pár dny. Odtamtud jsem se vydala na severozápad Francie do Rennes. Cesta byla dlouhá. Nejprve jsme kličkovali po okresních cestách, abychom se vyhnuli předraženým francouzským dálnicím, ale čas běžel a my jsme nechtěli dojet za tmy, a tak jsme v Dijonu najeli na dálnici a ubírali se směrem Paříž.

Tam nás ale chytil déšť a pršelo až do Rennes. Přestože jsem měla mapu, tak jsme nějakým záhadným způsobem někde špatně odbočili a orientace ve městě bez mapy je marná, a tak jsem vyskočila z auta a nějakou zapršenou ceduli si vyfotila. Podle té jsme nakonec kampus našli.


Stále pršelo a já jsem opět vyběhla z auta, zeptala se na cestu, protože univerzitní areál je veliký jako česká vesnice a vydali jsme se hledat mé ubytování. Konečně jsme někde zaparkovali a já pokračovala pěšky. Lilo, ale nechtěla jsem se tahat s deštníkem, a tak se stalo, že jsem zmokla jako slepice a nakonec mě na recepci odvedla jedna studentka z Alžíru, naštěstí! Tam mi ale neudělali radost, rozplakali mě, nervy a únava vzaly za své při obdržení informace, že ubytovávají nové studenty až ve středu a do té doby můžu spát v autě. Nebyla jsem za hrdinku, fakt jsem proklínala celý erasmus i Francii. To, že člověk musí být nastoupený a připravený, zatímco oni si dělají, co chtějí.


Spletla jsem datum, to se stalo, naštěstí se dalo vše nějak vyřešit a dneska už na to koukám s nadhledem, ale v tu chvíli jsme si připadala naprosto bezmocně. Nyní jsem již ubytovaná ve svém devítimetrovém pokojíčku i se sociálkou. Výhled mám do zeleně a v hlavě víru, že už snad bude všechno klapat tak, jak má, a že se od teď už bude jen dařit.

Mimochodem, stále ještě nemám vyřízené některé papíry k pobytu a ke stáži. Proč? Chyba na straně instituce, ale to nikdo neřeší. 
Jaké Vy máte zkušenosti s úřady?

2 komentáře:

  1. Je to blbý, že ten erasmus fuguje tak špatně, na druhou stranu my jsme tuto možnost ve škole vůbec neměli, takže pořád lepší něco než nic :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já si nestěžuju na erasmus, štvou mě ty lidi, co se o to starají, evidentně je to nebaví a tím znepříjemňují proces ostatním...

      Vymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!