po italsku


Dnešní příspěvek bude povídací, protože jsem prožila obohacující moment, o který se s Vámi chci podělit, tak se pohodlně usaďte a můžeme začít...

zdroj
Znáte ty dny, kdy máte naplánovanou každou minutu a během dne se něco zvrtne a Vám něco vypadne, a tak najednou máte docela dost času. Tak přesně to se mi přihodilo dneska. Měla jsem smluvenou schůzku, která sice proběhla, ale mnohem rychleji, než jsem čekala. A tak jsem se najednou ocitla "bezprizorní" na rušném náměstí. V ruce jsem měla kabelku, hlavu prázdnou, peněženku také, a žádný plán, co s nabitým časem. Za normálních okolností jsem zbrklý člověk, ale tentokrát jsem se posadila na lavičku, nechala čas plynout a přemýšlela co dál.

Vyřídila jsem pár telefonátů a po chvíli se vydala podívat do krámů. Nic mě neuchvátilo, což je výjimka. Ale jakobych neměla hlavu na nákupy naprogramovanou. Jakoby všechno tak nějak plynulo kolem mě. Nevnímala jsem lidi kolem sebe, jen žár letního dne. A jak jsem se tak toulala uličkami, narazila jsem na podnik (krám i bistro) Alimentari Italia. Brněnští asi tuší, jedná se o podnik v Květinářské ulici. Je to úsměvné, naproti je květinářství. A nabízeli pistáciovou zmrzlinu. Kdo by odolal?

Já tedy rozhodně ne. S pistáciovou zmrzlinou jsem se posadila na zahrádku pod slunečníky. Poslouchala italské písničky. Vychutnávala si tu sladkost. Vítr si hrál s mými vlasy, které jsem dneska navzdory horku nechala rozpuštěné. A najednou, jakobych se v té mé bublině přenesla o několik set kilometrů na jih, do Itálie. Na moment jsem zavřela oči. A tu chvíli nezapomenu. Vám bych stejný pocit přála také. Je tak neuvěřitelně nabitý energii a hlavně jsem měla o něco lepší náladu.

Co vy, stává se Vám to někdy? Chodíte sami po kavárnách a vychutnáváte si ten moment? A která země by byla ta, na níž byste v duchu mysleli?


2 komentáře:

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!