já mám prostě štěstí

Dneska tu máme další vyprávění. Od prosince mám jednu noční brigádu, jezdím tramvají ve stejnou dobu a potkávám stejné lidi. Vzhledem k tomu, že jde o pokročilou večerní dobu, má setkání jsou zajímavá...

www.google.com
...například se mnou každý večer jezdí paní, která vypadá spíš jako pán. Dneska mě napadlo, jestli nedělá na hřbitově. Je vysoká, velká, ale ne tlustá. Má špinavé džíny, vínové kozačky s kožíškem, zimní bundu a černé kožené rukavice. Musím říct, že ty mě dostávají nejvíc. K tomu má na zádech batoh a v rukách velkou albert tašku, kam by se vešlo půl prasete. Paní má zrzavé vlasy, téměř žádné obočí a světlé řasy, světlou pleť, prostě takový ten ideální člověk na cestovaní večerní tramvají.

No, a zážitek dnešního dne? Jedu si takhle z brigády. Sluchátka v uších, přemýšlela jsem nad tím, co budu dělat doma, až dorazím. A tu náhle v zatáčce se jal jeden z pánů v tramvaji vystupovat. Do té doby mi nepřišel nijak zvláštní, až když na mě v té zatáčce spadl a já ucítila ten smrad. Ano, byl to bezdomovec. A když vystoupil, ucítila jsem ten smrad. Od té chvíle jsem už myslela jen na jedno - na sprchu. Takže jsem doma ode dveří šla rovnou do koupelny, kde jsem kabát narvala do pračky a sebe do sprchy. Uff, už kabát točím podruhé v pračce, tak doufám, že jsem nic nechytila a kabát taky nepřišel k újmě. Držte mi palce.

Já mám na tohle prostě štěstí, kdybych jela v prázdné tramvaji, "vonící" člověk si prostě sedne vedle mě. Jak jste na tom vy? Také přitahujete tyto typy?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!