Brno - Beroun - Basilej - Beroun - Brno, vše od "B"

A to všechno za třicet pět hodin!! Ne, nevynalezla jsem teleport, ani jsem necestovala concordem, ale i tak jsem to stihla :-D Celá akce měla jedno velké mínus, ve Švýcarsku jsem byla jen pár hodin, a tak jsem se nemohla jet podívat za svými milými do Neuchâtelu a ani do Gorgier, což mě mrzí, ale bohužel to nevyšlo, snad příště.

Vím, cestovatelský článek tu dlouho nebyl, když pomineme ty stěhovací, ale nějak na to není čas. Věřte, že škola, úkoly a hledání práce mi zabírají tolik času, že jsem ráda, že k Vám mohu večer sednout a nechat Vám tu pár řádků. Nyní jsem ráda, že se můžu podělit o několik zážitků.


Pominu asi popis cest, jejich itinerářů, protože je to, myslím, zbytečné, ale napíšu Vám pár mých poznatků, no, spíš momentů, které mi utkvěly... Nejdřív ale musím zmínit pár detailů - jela jsem jen já s tátou, jeli jsme pracovně do Basileje a mě čekalo tlumočení z aj do čj a naopak. Vyjížděli jsme z Berouna v úterý ráno a já ještě v pondělí v poledne netušila, že pojedu. A nyní se již můžu věnovat tomu, čemu chci :-D

Vyjížděli jsme za tmy, bylo chladno, jen hvězdy zářily na temně modrém podkladu jako drahé kameny na nějaké róbě. Když jsme opouštěli Českou republiku, mířili jsme vstříc pološeru ocelové barvy, ale za zády jsme měli stádo beránků. Obloha jimi byla posetá, jakoby každý z nich nesl kousek látky na červánkové šaty popelce. Bylo to naprosto kouzelné, při pohledu na ně, na jejich množství a krásu se tajil dech.

Dech se nám tajil také před švýcarskými hranicemi, kde jsme řešili, zda si koupit dálniční známku za 40CHF (něco přes 800Kč) kvůli pár kilometrům v Basileji nebo to prubnout a zkusit projet hranice bez ní. Nutno podotknout, že si Švýcaři své hranice chrání, byť jsou v Schengenu. Na nějaké auto před námi ukázal jeden z chlapíků stojících před čárou, odklonil ho na stranu a k autu se hned seběhli zelené vesty a už otevírali auto. Naprázdno jsme polkli a přáli si, aby se nám nestalo nic podobného. Uff, projeli jsme. Vidělo nás asi deset lidí a pravděpodobně nám zachránila kůži stará rakouská známka, která je na čelním skle už od léta.

Před odjezdem jsem se obávala, abych vůbec byla jako tlumočnice platná, ale jak se ukázalo, bylo mé přítomnosti třeba. Komunikace probíhala z češtiny do angličtiny, z angličtiny do turečtiny a naopak. Musím říct, že každá věta travala dost dlouho a o plynulé komunikaci mám jiné představy, ale světe div se, my jsme se domluvili a docela i úspěšně, přestože plně neovládám truhlářský slang, a to ani česky!! :-D I tak se návštěva Švýcarska protáhla více, než jsme čekali. Místo dvou hodin jsme tam byli hodin sedm (!!!). 

Při zpáteční cestě jsem konečně okusila do té doby "zakázané" ovoce neomezené rychlosti na německých dálnicích. Pravdou je, že řízení miluju, takže tahle zkušenost se mi líbila velice. I když to bylo náročné, stálo to za to! A úkázka řidičské důvěry? Tvrdý spánek o mnoho zkušenějšího řidiče, který přesedl na sedadlo spolujezdce. 

A negativum celé cesty? Za těch 35 hodin jich pouhých osm patřilo spánku. Bylo to neuvěřitelně vyčerpávající. A nejtěžší na práci tlumočnice? Se vším jsem si poradila, ale omluvit se Turkům z pozvání na večeři na závěr celého dne byl fakt nadlidský úkon. Musela jsem to udělat tak, aby je to neurazilo, což jsem netušila, jak se k tomu postaví. Naštěstí jsem nějakým záhadným způsobem uspěla, ale měla jsem nahnáno. 


Nejkouzelnější okamžik? Mohlo by to být setkání s beránky, ale v úterý tomu bylo jinak. Mezi domlouváním práce jsme byli pozváni na kafe do takové malé kavárničky. Uprostřed stál staroanglický bojovník. Možná takhle kdysi vypadali bojovníci v Helvécii, ale to bohužel nevím. Každopádně kromě něho tam měl pan majitel úžasná světla. Lustry, které byly různých tvarů. Bílá světla v kontrastu s černými sedačkami vypadala jako nebesa. Jako byste stáli na oblacích, při pohledu dolů jste viděli černou zemi a při pohledu vzhůru nekončící bílo, které Vás ale tak nějak podivně hřálo. Byl to zvláštní pocit podtržený výbornou kávou.

A to už je doopravdy vše. Co vy, také jste někdy jeli na neplánovaný výlet? A cestovali jste někdy tak hekticky, že jste ráno nevědli, kde budete večer spát?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!