už máme miminko

Devět měsíců je dlouhá doba, nicméně musím podotknout, že to uteklo jako voda a to, jak uběhnou ty následující dva, mě děsí. Viděla jsem toho hodně, ještě spřádám další plány, abych Vás mohla nasytit, a ani se nenadějeme a budu doma. Zase se budeme moci vídat, utrácet spolu za kafe, víno, pivo či co nás napadne a trávit spolu čas. Než se tak stane, naložím Vám ještě několik tučných písmen!


květinový pán
Letošní třináctý květen patří dni matek, ve Švýcarsku je to podle všeho velká sláva, takže jsou na to všude poutače a speciální slevy v obchodech. My jsme s Mariannou dokonce dneska potkaly chlápka, který byl schopen se kvůli tomu obléknout do balónků, chodit celý den na chůdách a ještě dětem rozdávat srdíčka! Jako docela mazec, kdyby to šlo, tak před ním smeknu klobouk, ale to bych si musela vzít žebřík :-D
Dvakrát jsme kolem něj prošly, hrozně nenápadně, ale asi už nejsme děti. Ani si nás nevšiml a balónek ani srdíčko nám nenabídl. Nu což, naše cesta pokračovala dál.

Jak víme, že je mrkev dobrá na zrak? Nikdy jsme neviděli králíka v brýlích :-D
Jelikož po včerejších jednatřiceti stupních bylo dneska "pouhých" sedmnáct, zašily jsme se s Mariannou do nákupních center, abychom našly boty k jejím nádherným šatům. Světe div se, my jsme našly boty nejen pro ni ale i pro mě. Fotku ani jedněch Vám sem nedám, neb Marianniny nemám odfocené a ty mé zatím nejsou mé :-D Stejný nápad jako měla i další spousta lidí, takže jsme se v krámech dost mačkali. Co mě zarazilo, dneska jsme potkali spoustu zvláštních lidí - paní v červeném baretu, tři paní s mastnými vlasy, že by mekáči vystačily tak na měsíc, malé holčičky oblečené coby dvacítky,....no, bylo to zvláštní. Celou tu nádheru jsme zakončily výbornou zmrzlinou a vydaly s k domovu.

Tam na mě kromě deště a jedenácti stupňů čekal také úkol - text o tom, pro zajíci pořád utíkají. Co Vám mám povídat, je to ve francouzštině. Byl to první nástřel a vůbec jsem to nepochopila, proto Vám sem místo povídání o pohádce, které nerozumím, hodím fotku velikonoční (alespoň stejná tématika) dekorace z jedné zdejší optiky...

Už jsem Vám říkala, že tu spousta lidí jezdí na kole? Ano, je tomu tak bez ohledu na roční období. Samozřejmě, když je teplo, tak se ke sportovcům přidají i tací, kteří si půjčí kolo u jezera, "šlapou" hodinku někam, kde se vyvalí na deku, pak zpět a říkají, jak strašně sportovali. (Co mi to asi připomíná...) No, každopádně ti, kteří vyměnili auto a autobus za kolo jsou odvážní, dokazuje to moje dnešní fotka kol u nádraží...


...tento cyklista asi místním řidičům nevěří, co Vy na to?

1 komentář:

  1. ten balonkovej pán vypadá trošku jako rozkvetlej balonkovej kaktus :D těm zajícům ty brejličky sluší, kdo by to byl řekl :) A závěrečná fotka je parádní.... :) baj báj, měj se směj se, Zee

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!