nepozvaný host

"Ať je jak vítr. Ať nikdo ho nespoutá,..." tak tohle jsou slova z písničky Lucie Vondráčkové. Od včerejšího večera k nám opět zavítal. Stromy tancují v jeho rytmu a venkovní rolety tlučou o okna. Podle popisu ani nic lákavého, ale přitom mě to táhne ven.


Když jsem šla pro poštu do schránky. Okamžitě, jak jsem vylezla ze dveří, se mě zmocnil. Vlítl mi do vlasů a hrál si s nimi podle jeho gusta. Bundu mi sem tam odvál od těla a jindy zase na tělo přitiskl. Byl neuvěřitelný pocit, asi bych chtěla, aby můj přítel byl jako vítr. Přijde, hraje si s Vámi tak, až Vás úplně dostane...

Má to ale jednu jedinou chybičku. Když to vítr přestane bavit, jakoby vycítil, že je nezvaný host a odtáhne, odletí o dům dál. On se zas vrátí, ale to byste čekáním zešedivěli, takže větu o příteli neberu zpět, jen by mohl vynechat tu konečnou fázi. :-D

Chasseral, 12.11.2011

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!