jak na Nový rok, tak po celý rok

Já osobně doufám, že tohle neplatí, jinak se za benzín nedoplatím! :-D


Oslavy konce roku byly velice vydařené. Stylově jsme konec roku zapili. Všechno to začalo už třicátého, kdy jsem se na náš zaslíbený zámek vydala. V Praze jsem nabrala dvě spolupachatelky, Barču a Adél, a vyrazily jsme směr Žleby. Cestou jsme se zastavily v Čáslavi na jídle. Tam už se slavilo, takže u Tří mušketýrů nám oznámili, že zavřeli o dvě hodiny dřív. No, mohla být ta paní příjemnější, nicméně přišli o peníze. Na Vyžlovce nás naopak přijmuli s otevřenou náručí a volným stolem. Já osobně jsem se rozhodla ukončit své trápení se žaludkem a dala jsem si steak. Kráva zvítězila! Na zámku jsme byly v půl čtvrté a ve čtyři jsme již měly nalito.

Páteční trénink na Silvestra se velice vydařil. Bavili jsme se, tančili jsme a vydrželi jsme poměrně dlouho. Já osobně jsem překonala krizi, kdy jsem věděla, že by nebylo dobré si jít lehnout, neb by se mi roztočil svět. Ve čtyři hodiny jsem ulehla a spala jako miminko až do jedenácti hodin dopoledne.

Poslední den roku byl prosluněný, byl trochu unavený, ale přesto plný nejrůznějších zážitků. Odpoledne bylo plné příprav na hodinu "H". Bylo nás hodně, takže to šlo všechno velice rychle. Nakonec jsme se všichni upravili do stavu, kdy jsme vypadali jako lidi a show mohla začít.

Stůl se prohýbal pod tíhou jídla.Pánové nestačili dolévat a všichni se dobře bavili. Mě se teda snažila pokazit oslavy závěru roku migréna, ale té holce jsem to rychle vysvětlila, a pak bylo dobře. Večer plynul, hodiny utíkaly a počet slavících se zmenšoval. Jak se okruh lidí tenčil, blížila se půlnoc a my byli netrpěliví, abychom tu půlnoc nepropásli. A tu to přišlo! Pět minut před půlnocí jsme byli nastoupení u Vincence Karla, tedy u jeho busty, třímali jsme sklenky, lahve šampusu a prskavky. V tu chvíli začalo sněžit! Neuvěřitelné! Jakoby to bylo objednané! Byla to nádhera!

Byl to těžko popsatelný moment, ale pokusím se o to. Představte si noc, osvětlené renesanční nádvoří a bandu lidí, kteří se mají rádi. Popíjeli jsme výtečné šampaňské, objímali jsme se, hrála nám muzika a tančili jsme mezi sněhovými vločkami. Prskali jsme prskavky a stříleli barevná světýlka. No, je to doopravdy těžké (popsat to). Pak jsem stála na nádvoří, bylo ticho, jen jsem vnímala hřejivý pocit uvnitř sebe (a ne teplo způsobené alkoholem). Aniž bych si to uvědomovala, na tváři jsem měla rozlitý úsměv od ucha k uchu....

...tak snad jste si to uměli představit. Noc pokračovala dál. My jsme ale neseděli na zadku a řádně oslavovali dál. Zpívali jsme, tančili jsme, pili jsme,....no, bylo to moc pěkné! Já jsem šla opět se čtvrtou ranní spát, neb mě čekal řidičský úkol na Nový rok. A to jsem ještě nečekala, co všechno mě čeká! Cesta do Prahy byla poklidná. Naštěstí nemrzlo, takže se žádné nepříjemné překvapení nekonalo. Potkala jsem za volantem několik netrpělivých řidičů, které jsem s chladnou hlavou pustila před sebe a myslela jsem si, že se už nic nemůže stát.

Dojeli jsme do Prahy na Černý most a čekala, zda holky autobus stihnou. Myslela jsem si, že to bude v pořádku, byly jsme tam sice s malým, ale přeci předstihem. Nicméně, pan řidič došel zřejmě k názoru, že už je nejvyšší čas a holkám, přestože běžely po nástupišti, ujel. Co se dalo dělat?! Vydaly jsme se do Mladé Boleslavi! Jela jsem podle předpisů, přesto jsme dorazily do Boleslavi včas a holky mohly nastoupit a již v poklidu jet domů. Já jsem se otočila na cestu domů a oddechla si, že nemusím až do Harrachova. :-D

Konec dobrý, všechno dobré, a tak Vám, moji milí čtenáři, přeji všechno nejlepší do nového roku 2012!

Foto: Michal Smrčina

1 komentář:

  1. A moc ti to na té fotce sluší:) Ivie

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!