čtvrtý adventní víkend

Po dvou narozeninových oslavách (Maxim i Yannick) nás čekal "poklidný" víkend. V sobotu byly v plánu LaserGames, ale protože se jeden z Yannickových kamarádů spletl v datu, přenechala jsem mu své místo v boji s laserovými pistolemi a raději si užila holčičí odpoledne.


Dokoupila jsem poslední dárky a od čtyř hodin netrpělivě vyhlížela Mariannu. Začal padat sníh a docela přituhlo, takže jsme místo procházky zamířily do kavárny. Dala jsem jí vánoční dárky, neb nechci, aby z toho byl ve středu přede všemi z jazykovky rozruch. Uspěla jsem! Malý princ potěšil duši, náušnice a řetízek potěšily oko a cukroví chuťové pohárky. Marianna chtěla ještě něco koupit, tak jsme se po chvíli vydaly o dům dál. Platíme u pokladny a v tu chvíli Marianna propadne v hrozný úlek: "Kde je moje taška?!??" Nevím. Tak jsme prolezly celý obchoďák, ptaly se prodavaček, ale po tašce jakoby se slehla zem. Říkám, že to se stane, zvlášť takhle při předvánočním shonu. Šlo totiž o tašku s dárky ode mě. A ona, že ne. Když jsme v obchoďáku neuspěly, tak ji napadlo, že by mohla být v té kavárně, kde jsme byly před tím. Ale já se jí několikrát ptala, jestli ji měla při odchodu a ona: "Jo, já nevím." Chuděra, byla z toho zničená. Jakmile jsme vešly do kavárny, pan majitel měl úsměv od ucha k uchu a mě bylo jasné, že ta taška je tam. Uff.
Na oslavu jsme si na ulici koupily čerstvé Gaufres - vafle. Pak jsme se šly projít. Bylo to kouzelné. Všude tma, málo lidí a světýlka - vánoční ozdoba. Došly jsme do jedné ulice, kde je pomalovaná zem. Je to Rue de Chavannes, bývalá ulice veřejných domů. No, a my potkaly na zemi motýlka. Marianna povídá: "Ten je pěkný!" A v tu samou chvíli na něj z neznámého důvodu dupla. Byla to zajímavá a hlavně vtipná situace. Jééé, ten je pěkný, buch!(Jak je, sakra, citoslovce dupnutí??!!) :-D Veselá nálada nám vydržela dlouho. Večer jsme zakotvili v nejstarší palačinkárně ve městě. Neuvěřitelně jsme se nasmály. Už jen tomu, že nejsme schopné mluvit anglicky a kvůli francouzštině zapomínáme i naše mateřské řeči. Domů jsem dorazila v jedenáct a měla jsem dost. :-D

Nedělní ráno bylo výjimečné tím, že napadl první sníh. Byla souvislá pokrývka bílé barvy. Kluci s Pierrem vyrazili vstříc sněhovým dobrodružstvím. Já s Jankou jsme zůstaly doma. Konečně jsem zabalila všechny dárky! Pak už jsem se jen polidštila a vyrazila na slíbený výlet. Čekalo mě odpoledne ve společnosti Míši a Evči. Původní plán byl, že pojedeme do slaných lázní, ale protože holky zlobí zdraví, vyrazily jsme s Miškou za Evčou do Fribourgu okouknout nový a nově vymalovaný byt.
Fribourg je město přesně na hranici mezi francouzskou a německou částí, tedy je bilingvní. Nejedná se o nějakou metropoli, ale je to kouzelné. Jádro města si zachovalo podobu ze čtrnáctého století a můžeme tam najít i jiné skvosty. Třeba dřevěný most z devatenáctého století, po kterém dodnes jezdí auta i autobusy. Je krytý střechou, takže vypadá jako miniatura lucernského mostu. A poznámka pro Evču, mají tam Sturbucks Coffee! :-D
Cesta proběhla v pořádku. Ájka mě vítala jako by mě neviděla celé roky. Ve Fribourgu na nádraží už na nás čekala Evča a provedla nás městem. Bylo to kouzelné. Byly jsme venku možná hodinu. Vystřídalo se sněžení s nesněžením. Mrzlo. A já si užívala zimu. Vstřebávala jsem Evčiny informace stejně tak jako jsem se snažila zachytit toto krásné město ve fotografii. Povídaly jsme si, čas běžel a k autu jsme došly kolem páté. Bylo poznat, že je již po svaté Lucii, neb noci upila a my jsme auto našly skoro za denního světla. Zbytek večera byl ve znamení povídání o tom, co bylo, je a bude v našich životech. Kde a s kým budeme trávit vánoční svátky a Silvestra. I my jsme si rozdaly dárky a popíjely spokojeně vánoční čaj. Je skvělý, koupím si ho i domů :-D Povečeřely jsme sýrové fondue a ovocný salát a s plnými žaludky jsme se vydaly směr nádraží. Hodiny běžely a my s Miškou jsme musely stihnout vlaky domů. Já osobně jsem dorazila domů v půl dvanácté. Unavená, ale šťastná! S úsměvem na rtu a pocitem blaha. Ano, blíží se Vánoce, těším se domů, těším se na rodinu, kamarády a na zámek.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!