postřehy z dnešního dne

Je středa, práce jako na kostele a Barunce se dneska vůbec nic nechtělo. Takže jen umyla koupelny, uvařila, uklidila kuchyň, postarala se děti, stihla nákupy i jazykovku. Cestou domů ve vlaku se únavou málem rozbrečela a nyní sedí u kompu a drtí novinky, abyste měli, co číst :-*


Jedna z myšlenek, tedy jeden s postřehů dnešního dne, je otázka: "Kolikrát si člověk musí nabít pusu, aby se poučil?" Co se týče horké plotýnky, to nám stačí jedno jediné sáhnutí, ale co se týče lidských vztahů, tam je to asi uzavřený kruh. Je to vidět všude, pro lásku je člověk slepý. Jak se říká: "Když láska zavelí, rozum je prdeli!"

Vzkaz pro Kubu Hybše (tedy, jestli mi zůstal věrný i přes ten veliký počet nesmyslů). No, Kubo, jestli to čteš, tak se právě těmito písmeny dozvídáš, že máš dvojníka (tedy pokud jsi nebyl dneska v osm večer na nádraží v Neuchatelu, pak bych byla naštvaná, že jsi nedal vědět :-D). Normálně jsem se za ním/tebou chtěla rozeběhnout. Chůze stejná, byl i stejně zasotlý :-P

Jako každou středu, i dneska jsem hřešila. Víte, s penězi v kapse a na účtě a s dvěma volnými hodinami se jinak naložit nedá! :-D No, fakt! Ale nemyslela jsem jen na sebe. Koupila jsem dědovi přání k narozeninám. No, ale to bylo všechno, jinak jsem si koupila krásný fixky od Stabila. Slintám po nich v Čechách již strašně dlouho a dneska jsem barevnému nátlaku neodolala. No, řekněte sami, odolali byste?


A skončíme pohádkou. Když jsem byla malá, v televizi coby večerníček vysílaly samé klasiky - Krtečka, Křemílka a Vochomůrku a Malou čarodějnici. Dneska, když jsem čekala na vlak domů do Gorgier, jsem viděla projíždět lokomotivu a nákladní vlak a vzpomněla jsem si na další můj kdysi oblíbený večerníček - Pohádky o mašinkách.

A s večerníčkem se Vámi rozloučím. Takže dobrou noc a ať Vás blechy štípou celou noc!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!