jedno velké NIC

John Cage jednou řekl: "I have nothing to say, and I am saying it, and that is poetry." A v tom nic je hluboká pravda. Ano, člověk toho občas nakecá a přitom neřekne nic smysluplného. Mlčeti zlato! I tento článek je takové jedno veliké nic. Víte, představte si to. Celý den člověk pracuje, stará se o děti a večer si sedne do křesla s čajem a notebookem na klíně a chtěl by toho tolik říct, ale nemá slova. Zkouší to znovu a znovu, začíná stejnými slovy ve víře, že se ledy prolomí a on bude moci pokračovat, rozvíjet svou myšlenku a dobrat se touženému konci, ale opět vyhoří v tom samém místě. Možná se teď trochu dostávám k tématice významu slov a jazykových výrazů, zasvěcení vědí, ale neúmyslně. Opravdu, původně měl být tento příspěvek jen o tom, že dnes bylo nádherně, slunce svítilo o sto šest a má takto vydržet až do pondělí.



Tento obraz se mi naskytl hned po ráno. Trval necelých pět minut, ale byl neskutečný. Jakoby někdo shora sahal ozářenou rukou k nám na Zem, do tmy a pokusil se nám otevřít oči. I kdyby neudělal nic jiného, rozehnal svým zásahem mraky, objevila se azurově modrá obloha a vše se rozjasnilo pod tíhou paprsků podzimního slunce. Teď mě tak napadá, další sračka, proč se říká azurově modrá, vždyť to vůbec neodpovídá. Já tomu rozumím, že barevné vidění mají zástupci lidské rasy odlišné, ale azurová?!!


Tak jo, google mi řekl, že tato žabka má azurovou barvu. No, upřímně, jde jí k pleti ;-) :-D Takže jedno velké sorry, ale já nesouhlasím. Pane Google, já si prostě pod pojmem azurová představím lagunu v Karibiku, bílý písek a světle modré moře, do kterého pálí slunce, až člověka bolí oči. To je popis, co? :-D Zatímco, já si tady prázdním mozek, vedu současně debatu o tom, kam ten svět spěje, s nejmenovanou osobou. A víte, k čemu jsem došla? Odpověď je následující: Do prdele, výchova dětí jde z kopce, lidi nemají prachy, jsou sexuálně frustrovaní, kvůli internetu a televizi psychicky zničení, se sebou nespokojení a z toho všeho přehlcení, přežraní a tlustí...a víte co? Já se na to můžu vykašlat, dobrou náladu si udržím, i kdybych si měla vlastní rukou pokreslit záda! To je co?

No, pokud jste dočetli až sem, omlouvám se za ztracených necelých pět minut, věřím, že Vám je někdy vynahradím! ;-)

1 komentář:

  1. výborné :D takovouhle žabku má doma sestřenka.. :) azurovou žabku :D náhodou to nebylo ztracených pět minut. Máš recht, ale jsem ráda, že mezi ty nešťastlivce nepatřím.. snad jen krom toho, že nemam prachy, no :D teda... vlastně jich je tak akorát, aby člověk mohl být v pohodě.. a to stačí, ne? :) Zee

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!