rodinný krb

Tak dneska jsem zažila po strašně dlouhé době rodinné setkání. Očekávala jsem takové to běžné, mrhání časem, tlachání o ničem a ve výsledku jste unavení, přežraní a chce se vám spát. Dnešní odpoledne bylo ale jiné...


...začalo to klasicky, rodina měla zpoždění, ale tak to se stane, že :o) Pak se nosilo na stůl, až se pod tíhou toho všeho prohýbal, našli byste tam sladké, slané a vařila se káva. Popřáli jsme druhé nejmladší z rodiny k šestým narozeninám hodně pětek a podobně pozitivních přání a jali se hodovat. Asi se vám to zdá povědomé, ale pak nastal zlom. Nenásledovalo žádné vzpomínání, žádné politicky směřované hádky, ale jen smích, pobavení, házení míčem, skákání žáby (nová hračka) apod. Možná vám to přijde normální, ale u nás to vždy ne tak bylo, a tak nás tento bezkonfliktní podvečer tak překvapil, že se z toho nějak nemůžeme vzpamatovat.



Jinak jsem dneska v tomto roce již podruhé vytřídila skříň, tentokrát i s kabelkama, takže si můžu přivést spoustu suvenýrů! Juch! Krom toho jsem se celý den snažila udat kotě, které je momentálně bezprizorní a bojím se o jeho budoucnost, která je více než nejistá. Dále jsem sledovala předpověď počasí, aby jim na zámku nepršelo do hlediště i na jeviště. Naštěstí se předpověď nevyplnila a slíbené srážky nedorazily, ale bohužel na základě řečí rosniček nedorazili ani diváci, což je jejich smůla, neb o hodně přišli stejně jako já.

Tož doufám, že se máte všichni dobře. Já absolvuji jedno loučení za druhým. Zatím to nejslzavější bylo se zámkem a jeho bandou, ale nebojte, mě se jen tak nezbavíte. Mám vás ráda, tak mi buďte věrni!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!