první sen, špatný sen

Mnozí se mě ptali, zda se bojím, jak se cítím před odjezdem a tak. Vždycky jsem odpověděla, že ne, že v pohodě. Dneska ráno jsem se poprvé vzbudila s pocitem, že za tři dny jedu pryč a je to realita. Už to není za půl roku, už to není za měsíc, už je to 72 hodin. Sakra, sakra, sakra!

Poprvé, vlastně podruhé, ale to se nedá počítat, se mi zdál sen o mém příjezdu na místo. Nepamatuji si to přesně, ale něco nebylo v pořádku. Někde byla chyba. Nebyl to příjemný pocit a s ním jsem se i vzbudila. No, jo, musím se podívat pravdě do očí.


Takže, milá dámo, za tři dny jedu přes osm set kilometrů daleko, do města jménem Gorgier. Jedná se o francouzský kanton ve Švýcarsku. Jedu tam hlídat děti a naučit se tam jazyk. A na jak dlouho? Ovšem, na to je jednoduchá odpověď, na rok. Rozhodla jsem se pro to tak impulzivně, jak si to jen umíš, Pravdo, představit. Ani doma nebyli proti, prostě šlo všechno jako po másle. Poslední překážkou mohla být jen škola, ale i tam byla paní tak milá, že mi nic nestojí v cestě.

Tedy, nový světe, který přijdeš, vítej a dej mi všechno, co můžeš, já si z nabídky vyberu a užiju si to na sto procent. A sny? Ty už budou jen dobré, neb mi nic nehrozí a jsem holka do nepohody, takže trable, třeste se, mě jen tak nezlomíte!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!