Magnesia aneb nejlepší přítel průvodce


Ano, je tomu tak. Když toho člověk má hodně v nohách a berou ho křeče, je ideální dodat tělu magnesium, čili nejjednodušší cestou je vypití nějaké té magnésie. To bych s ní ale neměla mít takový zážitek a zároveň bych neměla mít problémy ze sezení v kase. Ale já vím, z čeho to mám. Z výletu na kopec, který je vedle zámecké obory, tam jsme byly s Barčou křičet. To byl také moc fajn výlet, kdy jsme šly zpátky jinou cestou a ona pořád tvrdila, že je ta cesta zavřená :-D Pak jsme došly na cestu a zalezly pod lávku u obory. Nemělo to chybu sedět mezi proudy vody, užívat si šum lesa a nemuset nic dělat a na nic myslet.




Ale abych se vrátila k té magnesii…kdysi dávno, když jsem si ještě říkala baskeťačka, jsme vyrazili s týmem na turnaj do Švýcarska. Bylo to perfektní, spousta nových zážitků na sebe nenechala dlouho čekat. Například ta velká jezera, velké množství tunelů a také možnosti si sáhnout na sníh v červnu. Turnaj byl celkem na tři dny a jeho partnerem byla magnesia. Ano, tušíte správně, tedy celé ty tři dny jsme doplňovaly tekutiny v podobě vody s vysokým obsahem hořčíku. 

Ne, že to zanechalo nějaký špatný vliv na našem organismu. Ale mělo to úplně stejný dopad na moje chuťové buňky, jako když děda zasází do skleníku listové saláty a ono jich během tří týdnů vyroste devadesát a ony se všechny musí sníst, aby nevykvetly. To pak člověk po týdnu vidí zeleně a salát nechce po dalších dvanáct měsíců ani vidět. Přesně tento pocit já jsem měla z oné minerální vody v modré lahvi, leč světe div se. Je to nejjednodušší cesta, jak si při průvodcovské práci ulevit, tedy na zdraví!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!