hra zvuku a světla

Přesně tohle teď zažívá Plzeň. Během chvíle se obloha proměnila v ocelové moře, jehož vlny tvoří mraky vypouštějící přebytečnou vodu. Jinými slovy leje jako z konve, ale ta bouřka! Sedím na posteli směrem na Sady pětatřicátníků, chmmm, světovou stranu si netipnu. :-D Po levé straně mám dvě okna, kterými v intervalech projde světelný paprsek, blesk. A z druhé strany, tedy zprava otevřenými balkónovými dveřmi line zvuk hromu, který ony blesky doprovází. Je to pěkný. Mám ráda bouřky!




Minulý příspěvek nebyl úsměvný, ale již dnes vám mohu říci, že směr udal pozitivním kurzem, tedy žádná pohroma se nechystá a vydávám se vstříc novým bojům se vším, co přijde. Začínám pomalu věřit, že se dočkám dobrého konce a že i pro mě jednou zazní: "Žili šťastně až do smrti a jestli neumřeli, tak tam žijí do dnes." Vím, je to z pohádek, ale takovýto konec je přeci pěkný.

Vzhledem k psychickému vypětí ani dnešní článek nebude nikterak dlouhý, s mraženými jahodami a filmem v posteli se s vámi loučím..

2 komentáře:

  1. Máme tu bouřkuuuu:D No i když přiznávám, že sama na koleji - no občas se i leknu:D Jahůdky - yummy;) Enjoy a odpočiň si;) Dnešní kafíčko bylo super;)Ivie

    OdpovědětVymazat
  2. jojo, bouřky jsou pěkný, hlavně z domova a teplíčka :D mam radost, že to jde zase dobrým směrem.. mno já musim jít balit, ale spíš tu bezradně sedím a nevim, kde začít.. :D no.. jdu zkusit se do toho pustit :)) Zee

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!