překvapení každý den, prosím

Je to banální přání, nehovoří o Kinder Surprise, ale o momentu v životě, kdy se stane věc, kterou byste neočekávali, nad kterou jste nepřemýšleli a která vás přinejmenším dojme. Tak přesně tento zážitek mám z cesty vlakem. Ne, neblázněte, České dráhy už nemají čím překvapit, myslím, že výluky, zpoždění všeho druhu i další věci už tu byly. Mluvím o cestujících, o lidech, kteří s vámi stráví část, moment, vašeho života. A buď do něho zasáhnou a vy si je ještě nějakou dobu budete pamatovat, nebo si vás ani nevšimnou, nepromluví na vás, neovlivní vás a život půjde dál. Mě se naštěstí dneska stala věc jmenovaná jako první. Tak tedy od začátku...
...Pospíchala jsem na vlak, ve spěchu koupila jízdenku a s kufrem v ruce proběhla podchodem, aby mi ten rychlík neujel. Nakonec jsem se stačila i vydýchat, než mezinárodní expres dorazil k perónu číslo dva. Většinou stojím v přední části, abych se nemusela v Plzni handrkovat přes celé nástupiště, tak tomu bylo i dnes. První vagón tedy byl mou dnešní volbou. Jeho zadní část byla tvořena kupé první třídy. Neboť patřím mezi chudé studenty, jezdím druhou třídou, a tak jsem tyto luxusní boxy čítající pouhé čtyři sedačky minula bez povšimnutí. Ale co se nestalo, najednou jsem byla na konci vagónu a nikde místo, kromě té první třídy. Co teď? Nic. Postavila jsem kufr, na něj kabelku a jala se telefonovat s mamkou, že jsem to stihla. Jen jsem položila telefon, prohlédla jsem si spolujezdce. Ano i na konci, vlastně na začátku prvního vagónu za lokomotivou, bylo pět sedaček v otevřeném kupé (prostor podobný kupé, jen plexisklo je u třech sedaček a druhá půlka boxu jakoby chyběla). Na dvojsedačce ležel, spal chlap. Na protějších třech seděli dva muži a ženy. Byl to vlak do Německa a ani jeden nevypadali na Čechy. Vytáhla jsem si učení a dala se do toho, popravdě jsem toho moc o víkendu neudělala. V tom na mě žena gestikuluje. Koukám, co dělá, ale nerozuměla jsem jí. Jen vidím, jak muž sedící vedle ní hází bágl na zem a stěhuje se tam. Ona plácá rukou do sedačky vedle sebe. Tak jsem jí anglicky vysvětlovala, že je to v pohodě, že jedu jenom do Plzně (jen hodinu a čtvrt :-D), ale nedala si říct. Uvědomujete si, co vám tu popisuju? Úplně cizí lidi se obětovali a jeden z nich si ustlal na zemi, abych si já, naprosto cizí člověk, mohla sednout!! Chápe to někdo??!! No, normálně mě to dojalo!!! :o)



To však nebyl konec překvapením. Slyšela jsem o člověku, který se jmenuje XY (nebudu schválně jmenovat), že je tajemný, dohromady se o něm nic neví přestože konverzace trvala celou noc. Je to těžko uvěřitelné, viďte, ale co se nestalo. Měla jsem tu možnost se s daným panem XY seznámit, pohovořit, popít a došla jsem ke stejnému závěru. Vzájemná společnost byla příjemná, diskuze duchaplná a co z toho plyne? Nevíme jeden o druhém nic než jméno, oblast studia a místo občasného výskytu. Tedy nepotřebujeme, my lidé, coby tvorové společenští detailní znalosti o druhém subjektu konverzace a přes to jsme schopni komunikovat a hovořit. No, není to překvapující? Člověk by řekl, že pokud chci s někým debatovat, bylo by vhodné znát jeho zájmy, jeho rodinu(nebo aspoň původ), fakt, jak dotyčný bydlí,...ale není tomu tak.

A na závěr tohoto zdánlivě intelektuálního textu by mělo přijít ponaučení, ale víte co, já sem napíšu vtip, to bude lepší:

Jaký je rozdíl mezi čápem a kominíkem? Čáp je celý bílý a má černý ocas. Kominík je celý černý a nežere žáby! :-D

2 komentáře:

  1. Zrovna včera se mi stalo něco podobného..ve vlaku si ke mně přisedl chlapík, kterej si koupil dva nanuky, jenže než by ten první sněd, druhej by se rozehřál, tak mi ho dal (nechtěla sem, ale nechala sem se ukecat) no a pak sme si celou cestu povídali. ten člověk nebyl vůbec otravnej, jako někteří bejvaj..bylo to příjemný a cesta rychleji utíkala :))) Stana

    OdpovědětVymazat
  2. Aldebeeeeeert! a ten vtip.. bože :D
    jo, lidi ve vlacích jsou celkem fajn... :) a pořád tu jsou neskutečně milí lidičkové, ale samozřejmě... moc jich není, no.. :P Zee

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!