nečtu blogy, ale...

Protože jsem chudý student, který nevlastní ve svém bytě televizi, přes týden sháním informace o světě, kde se dá, tedy na internetu. Není to žádný extra zdroj, ale co můžete v dnešní době dělat, že?! Když mi zbude čas a já doopravdy zabřednu do nějakého toho portálu a jeho článků. Často se nedostanu dál, než přes titulky, protože, co si budeme povídat, ruku na srdce, to se nedá číst! Jeden pomlouvá druhého a to nelezu na webovky blesku. Mnoho informačních portálů nabízí ankety a různé možnosti, jak se běžný uživatel internetu může zaspat do historie a vyslovit svůj názor skrze průzkumy o tom, co lidi vzrušuje, odpuzuje, navnadí nebo kam se chystají na dovolenou. Dnes se mi ale stala věc, která se nestává každý den. Sjela jsem domovskou stránku idnes.cz nic mě nezaujalo a jedu dál a dál a dál...až se dostanu do části, kde jsou odkazy na blogy. Já blogy nečtu, tedy cizí, jen svých přátel, což jsou tři a odkazy na ně jsou po pravé straně tohoto textu. Mezi titulky se objevil jeden zajímavý a doplněný fotkou autora. Ne, že bych dala na vzhled, ale klikla jsem na odkaz a otevřela se brána...místo plné fotek oddělených texty o Tel Avivu, o kultuře, lidech, vodce a životě. Zní to jako obrovská klišé, která si přečtete v každém článku na průměrném blogu, ale opak je pravdou...toto doopravdy stojí za přečtení!!

Tento neznámý pisálek vzbudil můj zájem. Píše čtivě, čitelně, bez chyb a inteligentně. Donutil mě k tomu, že si další jeho dílka dám k snídani za odměnu.

Na to, jak byl tento den hektický, dopadl velmi pěkně. Probuzení, co to? Nééé, zase jsem celou dobu spánku přemýšlela. Nad čím? Kdybych věděla, ale nemám nejmenší tušení. "Doprčic, doprdele!" Sakra, to jde z kuchyně, ségra je ještě doma, to bude mamina zase z něčeho nadšená. No, co, musím vstát, abych se mohla učit. Pozor, čeká na mě snídaně od tatínka. Děkuji. Následně vylepším mamince náladu svým IT uměním. (dvakrát odinstaluju a nainstaluju Mozzilu, plus jeden Google Chrome :-D) A hurá mašinkou do Plzně. Pán v kupé: "Copak se to učíte za slovíčka." Já: "Obchodní francouzštinu." On: "Hm, parlez-vous francais?" Já si pomyslím: "Tak na tebe jsem dědku čekala, až si začneš dělat vtípky. Jakoby nestačilo, že je toho nekonečno." Asi takový byl ten krásný den, kdy se střídalo teplo a zima, slunko a mraky, a který skončil zjištěním, že jsem jeden ze zápočtů minulého týdne nějakým zázrakem napsala, a tak se můžu třináctého června vydat na ústní. No, řekněte, není život krásný??!! :-D Když tak nad tím přemýšlím, už tomu chybí jen nějaký ten povedený drink. Na sedmičku, co se chladí v lednici, to není, spíš lehký koktejlek, nu což, zítra si udělám radost!

Jadini – Gin, malibu, citronová štáva, lemon juice, grenadina, orange juice

2 komentáře:

  1. Hm, takže další věc, kterou můžu dělat místo plánovaného učení..ajaj.. :D:D No ale každopádně děkuju za tip - ten blog vypadá zajímavě. No jinak s testama - já ti říkala, že to zvládnem;) A už se těším, až to oslavíme - dáme vínko a filmák a užijem si to. Yes!!! :D Těším se. Ivie

    OdpovědětVymazat
  2. ahahaha.. to mi připomnělo jak jsme šly místo nějaké hodiny do forrestu :D hmh, taky bych si dala nějakej koktejlík :)) blog zkusím omrknout, vypadá pěkně :) Zee

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!