poctiví lidé stále existují

Ano, je tomu tak. Stalo se to včera cestou z pikniku ve chvíli, kdy jsem si chtěla pustit pohodovou muziku do uší na cestu do práce (to moje hlídání ;-)). Neuvěřitelné se stalo realitou, Petr Štěrba, adresát mých peněz se ozval. Nepřišel na to no, takže jeden veliký dík patří jeho přítelkyni, jejíž jméno bohužel nevím, která se pozastavila nad tím, kdo jejímu miláčkovi posílá 356 Kč a za co??!! :-D Byla to také ona, kdo mi ještě včera poslal penízky zpět, takže světe div se, ale lidé, kteří hrají fair play, jsou stále mezi námi!!

Slíbený obrázek z pikniku :o)



Dalším divem včerejšího dne je fakt, že i smutné písničky mohou být veselé nebo navozovat pocit štěstí. Včera jsme si s pár lidičkama udělali krásný piknik, ti zdatnější hráli a zpívali. Po několika úvodních písních přišel na program mad world, který nepatří mezi jásavé songy. Vemte si už jen ten název - Bláznivý svět.. Ale my seděli na sluníčku, na dece a užívali si krásného počasí. Při této skladbě jsem se dívala do parku, zarazil mě vír listí, které se vznášelo s lehkostí nad zemí a běželo, kam je vítr zavál. Kdyby bylo pod mrakem, rozhodně by se mi to nestalo, ale včera mi tato skutečnost vytvořila úsměv na rtu. Takový ten, kdy je vám vnitřně dobře, cítíte blaho v kostech i všech svalech svého těla a momentálně jste šťastní!


No, šťastní, ale co jmelí?! Víte, kolik se letos urodilo jmelí? Ne, nebojte, nebudu vás zahrnovat hláškami z Cimrmanů, nejsem expert, ale po včerejším večeru mi přeci jen něco málo utkvělo v hlavě. Pravda není toho moc a hlavně se to moc netýká českého vynálezce, ale spíš hry, kterou jsme hráli. Poznávání, kdo jsem, tedy jakou osobu mám napsanou na přilepeném lístečku na čele. Nemělo to chybu, neboť jsem doma měla jen ty úzké coby záložky a výrazně žluté, tedy moc nám to slušelo. Škoda, že jsme se nevyfotili. V prvním kole jsem byla roztomilý Křemílek a ve druhém kole jsem si obohatila znalosti z oblasti filmů, neboť jsem byla osobou, jejíž jméno jsem už slyšela, ale nic mi neříkalo. No, schválně...žijící muž, který tvoří v oblasti filmu. Je to Američan, jehož tvorba zažívala vrchol v minulém století. Krom sci-fi byl jeho žánrem také horor. No, víte? Tak ještě poslední informace, počáteční písmenko mého příjmení se nachází v první polovině abecedy (anglické) bez samohlásek? Víte? Ne? Necháte se podat? Jo? Já se nechala, neboť ani podle soundtracku jsem nepoznala své jméno....Tedy, mé nové já se jmenuje Stanley Kubrick aneb kubická cihlička :-D

2 komentáře:

  1. jůůůůů, škoda, že jsem tam nebyla s vámi... ale tady se taky dějou zázraky.. před chvilkou tu byl kluk, který si hodil pár imaginárních košů a pak zase odešel.. :D (ano, neměl míč..) hihi, jmelí.. to mě zarazilo.. tady ho totiž na stromech roste fakt hodně! :) měj se krásně kubická cihličko... posílám pozdravy a pusinky... Zee

    OdpovědětVymazat
  2. Kytaráčkový minipiknik byl super! Škoda, že byl tak krátký. No ale mohli bychom někdy uspořádat nějaký delší - resp pravý venkovní kytarák. I když chápu, že Hifáč je Hifáč..
    Za tvé navrácené penízky jsem hrozně moc ráda;) Vidíš, že se to obrací k lepšímu:)
    Večer s Cimrmany byl taky moc fajn - a hra neměla chybu. (Jsem myš a nejsem Jerry? (who cares že mám na tričku Mickey Mouse:D:D))
    Těším se na další článek Kubická cihličko;) Ivie

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!